Blansko
textové informace z mapyKlamova huť
Romantická stavba na břehu Svitavy pochází z let 1853 – 1857. Huť ve stylu průmyslové neogotiky navrhl stavitel Heinrich Girke pro hraběte Jindřicha Clam-Martince. Produkce surového železa postupně přecházela ve výrobu komerční a stavební litiny, až došlo roku 1893 k přebudování vysoké pece na slévárnu.
Huť Klamovka už dříve využívala vodní energie Svitavy, nejprve k pohonu dmychadla vysoké pece, později k výrobě elektrického proudu. Není tedy divu, že po ukončení výroby v roce 1923 sloužila huť až do roku 1966 jako vodní elektrárna s výkonem 145 kW. Ostatní prostory nevyužitého objektu obsadila zkušební stanice pro modelový výzkum vodních strojů (na jejích zařízeních prováděl v Brně pokusy i profesor německé techniky Viktor Kaplan).
Po revoluci byla v prostorách huti po krátký čas prodejní výstava a muzeum umělecké litiny. Nyní tu sídlí firma zabývající se především výrobou horkovzdušných kamen a silnostěnných kouřovodů.
Kryt CO
Areál ČKD Blansko v Arnoštově údolí měl v případě války status strategického podniku a jako takový je tedy vybaven řadou krytů CO. Podobně jako v Adamově je i v Blansku velitelské stanoviště štábu CO umístěné mimo areál ČKD a ukryté pod kopcem do země. Pro rychlejší přístup ke vstupu se dvěma zamřížovanými vchody vede samostatná lávka. Ve svahu nad krytem je vyústění nouzového východu.
Pozorovatelny
Pozorovatelny se budovaly na místech s dobrým rozhledem k monitorování situace během leteckého útoku. V Blansku narazíme na tři typově shodné objekty vybudované v 50. letech jako odpověď na zvýšení napětí během korejské války.
První pozorovatelna svým zorným polem pokrývala oblast v okolí lomu a nádraží a je nejblíže městu; snad proto je uvnitř nepořádek. Nejspíš pozůstatek po snaze bezdomovců se uvnitř zabydlet. Stavba je převážně z cihel a na rozdíl od dalších dvou nemá na střeše komínek od kamen.
Zbylé dvě pozorovatelny stojí přibližně naproti sobě a kontrolují okolí slévárny ČKD v Arnoštově údolí. Větší odlehlost od města je chrání před vandaly a pro bezdomovce je činí nevhodnými. Lze tedy konstatovat větší míru zachovalosti než u prvního objektu.
Pozorovatelna stojí na skalním ostrohu nad silnicí a ve srovnání s třetí se nachází v relativně přístupném terénu. Je postavena z cihel a betonových tvárnic s příměsí nějakého recyklátu, nejspíš škváry. Stropnici tvoří dutinové panely a k izolaci sloužila asfaltová lepenka. Odlišností od ostatních dvou objektů je žebřík umožňující vstup na objekt, kde se z části dochovalo zábradlí.
Nejhůře přístupná pozorovatelna má na své stěně dochovanou konzolu s izolátory, snad pro přívod elektřiny nebo telefonického spojení a uvnitř stůl a skládací židli. Jinak se od předchozích neliší.
Sklad
Nad bývalým lomem je při troše pozornosti možné si všimout betonového objektu s temným otvorem. Bližší průzkum odhalí, že jde o drobnou stavbu, patrně skladu rozbušek, na kterou lze často v blízkosti lomů narazit. Dvojice závěsů a oko pro petlici připomínají, že skladovací prostor bylo původně možné uzavřít plechovými dvířky. Na přítomnost polic uvnitř skladu neukazuje nic, ale asi nebude chybou se domnívat, že tam nějaké byly.
Sklepy
Naproti huti Klamovka jsou ve skále vyraženy dva sklepy, za války sloužily jako protiletecký kryt pro zaměstnance huti. Jejich přední partie je vyzděná, zřejmě kvůli horší stabilitě navětralého líce skály. Jeden ze sklepů byl nějaký čas obýván bezdomovci, kteří po sobě zanechali nepořádek a deku jako závěs na vstupu dovnitř. Druhý sklep někdo zneužil k odložení starých pneumatik.
