Sklípky

Cestou vlakem do Bílovic jsem si všiml u portálů prvních dvou tunelů vchodů do sklípků. Později, při podrobnějším průzkumu jsem objevil ještě jeden. První sklípek se nachází na pravé straně obřanského tunelu velice blízko kolejí. Kamenný vstup s cihlovou klenbou v hustém křoví působí velmi tajemně.

Za vstupem následuje krátká chodbička, které ústí v jedinou místnost s žebrovým stropem plnou odpadků. Romantika místa je tak zcela narušena; ironií je, že sklípek se nachází na hranici chráněné přírodní památky Obřanská stráň.

Ze zadní místnosti vede na povrch komínek – téměř každý sklípek nějaký měl, avšak málokdy se stane, že komínek vydrží tak dlouho po zpustnutí sklepa.

Druhý sklep je jiný. Nachází se sice kousek od prvního, ale svým provedením připomíná spíš zazděné ústí štoly, než vstup do malého sklípku.

Sklípek ražený ve skále tvoří jediná místnost, evidentně obydlená. Není provedena tak precizně, stěny i strop jsou jen místy obezděny a omítnuty, ale dokáží poskytnout suchý přístřešek.

Poslední sklípek v mnohém připomíná ten první, především blízkostí k tunelu, kamenným provedením vstupu i vnitřním uspořádáním. Nabízí se tedy možnost, že by sklípky nějak souvisely se stavbou tratě či ražbou tunelů.

Další podobností jsou bohužel odpadky uvnitř. Sice lze pozorovat jisté odlišnosti v původu nepořádku, zatímco v prvním sklípku to jsou především různé obaly od potravin, tak znečištění třetího sklepa tvoří převážně staré a nepotřebné věci z domácnosti. Žádné smetí však na atmosféře místu nepřidá.