Sklep

Vchod do sklípku, jak jej v roce 2004 vyfotil Radek Soudek. Odpolední slunce zvýraznilo barvu cihlového vstupu, který tak na chvíli vynikl, a část paprsků pronikla i otevřenými dveřmi dovnitř. foto Radovan SAD Soudek

Když se mi Radek o sklípku zmínil, neváhal jsem a v krátké době jej navštívil také, avšak ve stavu značně odlišném. Začínající stavba vilového domu sice ukousla vchod do sklípku, ale zbytek zůstal zachován.

Ihned po vstupu vedla z chodby odbočka do úzké dlouhé místnosti. Během mojí návštěvy byla opatřena dřevěnými dvířky, dělníci v ní měli sklad nářadí. Černé skvrny na původně bíle omítnutých zdech bohužel příliš nenapoví, k čemu sklípek sloužil.

Místnost vlevo od vchodu do sklepa, během stavby byla uzavřená. Stav, v jakém se nachází, nemůže být pro nikoho překvapením, nepořádek se stává standardem. Zajímavostí je větrací otvor nad Radkovou hlavou ve zdi. foto Radovan SAD Soudek

Překvapením je místnost na konci chodby, strop je zpevněn ocelovými traverzami, do kterých je uchycena svislá roura. Celé se to nachází nad mělkou nádrží, kterou je možné pomocí přepážek rozdělit na více částí.

Detail zakončení roury na dně nádrže. Zdá se, že se mohla otáčet a fungovat jako mlýnek. Zvláštností je pryžová hadička zavedená do statické části kolem roury. Sklípek prý souvisel se školou, kvůli bezpečnosti byl umístěn takto bokem. foto Radovan SAD Soudek

Stavba pokračuje dál, ale už je téměř jasné, že sklípek nezanikne. Stane se součástí nového domu. Horší to však bude s jeho záhadným vnitřním vybavením, to nejspíš zmizí.