Snaha

V dobách, kdy jsem výpravy za Kafélankou podnikal zásadně pěšky, jsem si při cestě ke studánce sv. Antoníčka všimnul, že je možné se bez obtíží dostat do opuštěného domu na rohu Lidické a Burešovy ulice. Hned druhý den se zorganizovala velká průzkumná akce, během které jsme budovu prolezli od sklepa až po střechu. Procházeli jsme po opuštěných výrobních halách, vylezli po kdejakém žebříku do strojoven výtahů a sestoupili do sklepní výměníkové stanice. Vše bylo relativně zachovalé a známky po rabování byly jen nepatrné. Bohužel takový stav netrval věčně a jednoho dne došlo k nevyhnutelnému – všechny vstupy byly zavařeny železnými mřížemi.

Dlouho to vypadalo, že Snaha už bude zapečetěná do doby než dojde k rekonstrukci nebo zbourání. Vandalové ale opět dokázali svou sílu a my jsme se mohli znovu do Snahy podívat. Byla to ale jiná Snaha, máloco bylo na původním místě, pokud to tu ještě bylo vůbec. Lidé odnesli vše co šlo. Od umyvadel a záchodových mís, přes prvky elektroinstalace až po kliky u dveří bylo téměř vše vyrabováno, nebo alespoň zničeno (porovnejte fotografie 12 a 13). V současnosti je budova opět zajištěná proti vniknutí, otázkou je na jak dlouho.

Budovu o čtyřech patrech tvořily především výrobní haly, v přízemí bylo zázemí pro zaměstnance a kotelna, ze které vedly schody dolů do suterénu, kde byly tepelné výměníky. Pod střechou se nacházela strojovna vzduchotechniky, kterou si oblíbili především holubi a podlaha v těchto místech byla pokryta silnou vrstvou zaschlého holubího trusu. V krčku spojujícím budovy Snahy se sousedním budovou ŽS Brno byly kanceláře a vchod pro administrativní pracovníky.