Teplovod

Adamovské sídliště Ptačina je od ostatních částí města poměrně izolováno, jednou z nemnoha spojnic je teplovodní potrubí, které začíná v kotelně u nádraží a složitým terénem vede teplo až na sídliště.

Od kotelny potrubí neohroženě stoupá do strmého kopce, společně s ním je ledabyle položena i plastová chránička s nějakým kabelem. Ocelové podpěry nad potrubím mohly dříve nést ochrannou stříšku, pletivo či ostnatý drát, který by bránil chození po potrubí.

Potrubí je uloženo kluzně kvůli jeho rozdílné délce ve studeném a provozním stavu, při zahřátí se potrubí rozpíná a především se prodlužuje, tento pohyb musí být umožněn, jinak by mohlo dojít k vybočení potrubí a nebo nadměrnému zatěžování patek.

Pod vrcholem kopce prochází teplovod krátkým kanálem a vstupuje na most přes údolí. Aby nedocházelo k přenosu podélných deformací od změny teploty z předchozího úseku, je na trase zřízen tzv. ohybový kompenzátor.

Omšelý nátěr příhradové konstrukce ze svařovaných ocelových profilů barevně téměř odpovídá okolnímu podzimnímu lesu, na rozdíl od stromů na ni jde díky žebříku snadno vylézt.

Mělké a široké údolí protíná jediná horizontála teplovodu elegantně kontrastující s lesem vertikál vytvářejíc tak romantické industriální zákoutí.

Původní chodníček z roštů byl již rozebrán, a tak přechod přes most může být adrenalinovým zážitkem. Deformace okrajových plechů mohla být způsobena násilným odebráním roštů.

Trasa teplovodu za mostem pokračuje k sídlišti podél silnice a už na ní nejsou žádné zajímavé prvky. Na sídlišti je trasa vedena pod zemí.