Stoka

Vcelku nenápadné ústí roury do koryta potoka Vrbovec příliš k průzkumu zevnitř neláká, není to však naštěstí potřeba, stačí se vydat ve směru předpokládaného pokračování a odměnou jsou zajímavé pozemní objekty.

Objekt na fotografii je vlastně usazovací nádrž, má zabránit proniknutí splavenin nesených přitékající vodou do Vrbovce. Mříž na konci nad vtokem do potrubí pak zachycuje větší plovoucí předměty.

Nejvíce práce však odvádí betonová přehrážka s lichoběžníkových přelivem, ta obvykle zadrží nejvíce nechtěných věcí vodou přinesených.

Údolí nad přehrážkou je strmé a plné kamenů, vznikají tu tůně, kde se drží voda. Bohužel se objevují první příznaky v podobě zachycených ubrousků, které jasně určují původ zdejší vody.

Rokle je totiž prohloubená erozivním působením proudící vody, která vytéká z ústí dešťové stoky a nabírá rychlost na betonovém skluzu, její energie je částečně utlumena na kamenném záhozu dna, kde se také zachytí i nesený odpad.

Nitro stoky z šedivého betonu ozvláštňují nápisy odvážlivců, kteří překonali všechny nástrahy (především se vyhnuli jízdě na skluzu) a zanechali své jméno mimo dosah denního světla.

Slabý čůrek vody je důsledkem drenážního efektu stokové sítě: přestože neprší, tak různými netěsnostmi do stoky pronikají podzemní vody. Stoka pokračuje a dále se větví do sítě stále menších potrubí.

Nad ústím stoky jsou srážkové vody z cesty koncentrovány možná až příliš složitou sítí sběrných žlabů a odváděny stejným způsobem do Vrbovce.