Stožár

Vrcholky kopců jsou často prodlužovány konstrukcemi, které nesou různé antény. Dříve tyto antény šířily nejčastěji signál pro rozhlas a televizi, dnes na nich převažují zařízení pro GSM a bezdrátový internet.

Na prakticky stejném místě stával v minulosti menší stožár, po kterém se dochoval jen betonový základ s odřezanými ocelovými profily. Ve srovnání s betonem, do jakého je ukotvena současná konstrukce, lze soudit, že příliš vysoký nebyl.

Nohy na jedné straně stožáru jsou do základu vetknuty, zbývající dvojice má kloubové napojení. Nejspíš jde o opatření usnadňující montáž prvního dílce konstrukce ke kloubům na zemi, teprve poté byla jeřábem narovnána a byly přišroubovány i zbývající dvě nohy.

Přes 30 m vysoký stožár typizované konstrukce je složen ze tři segmentů. První z nich se liší, kvůli zvýšení tuhosti stojí rozkročen a postupně se zužuje na průřez navazujícího segmentu.

V minulosti se z husovického vysílače šířil analogový signál ČT 2, TV Nova a rádia Student [1], po přechodu na digitální vysílání v roce 2010 [2], již nebyl pro televizi vysílač potřebný. Také vysílání rádia Student se později přesídlilo na jiné stanoviště a konstrukce byla po nějakou dobu bez využití.

Jediná plošina je těsně pod vrcholem stožáru a mnoho prostoru neposkytuje. Žebřík se jen krátce přerušuje v místě napojení segmentů a je bez vlastní ochranné klece, tu tvoří samotná nosná konstrukce stožáru.

Jedinečný výhled z vrcholu stožáru na Husovice a Maloměřice kazí jedině výstupem vzhůru rozkmitaný stožár, který svými pohyby neustále upozorňuje na svou výšku a na absenci pevné půdy pod nohama.