Dům

Jedno z chapadel mimoúrovňové křižovatky ve svém smrtícím stisku poněkud polevilo a odsoudilo tak zmrzačený dům živořit na dalších 20 let.

Zda byla důvodem k zachování domu neústupnost jeho obyvatel, nebo jen prostá skutečnost, že při budování křižovatky v 90. letech 20. století nepřekážel, není z rozvalených zdí zřejmé.

Okolí domu se postupně mění na skládku, ať už na řízenou, kdy je na pozemek dočasně ukládána suť, tak i na spontánně vznikající odkladiště nepotřebného.

Podvečerní slunce sice přináší na stěny hřejivé barevné tóny, dům to však k životu či obydlení zpět nevrátí. Přicházející jaro alespoň soucitně zahalí vyhublé zdi do vegetačního krytu.

Příjezd na pozemek býval uzavřen bránou, avšak plot nebyl ani zdaleka po celém obvodu kompletní. V roce 2018 zbývají z domu sotva zdi a pozemek je dál využíván k odkládání odpadu.