Jednou při jízdě trolejbusem ulicí Úvoz jsem si všiml ve svahu Špilberku nějakého nezvykle světlého místa připomínajícího prohlubeň. Jen co to šlo, proběhla výprava a má domněnka se potvrdila.
celý článek
Jedná se o asi 2,5 m hlubokou jámu, na jejímž dně je vodorovná chodbička dlouhá asi 2 m. Největší nebezpečí spočívá v možném přehlédnutí relativně malého otvoru na povrchu. Stačí malá nepozornost a neštěstí je na světě. Rovněž nedoporučuji lézt dolů, aniž by byl někdo nahoře schopný pomoci.
celý článek
V hliněných svazích si lidé často budovali skrýše, které na Kafélance nazývám lochy. Většinou se jedná o mělké, nikam nepokračující díry. V Obřanech je takových hned několik blízko sebe, ale jedna z nich je výjimečná svou velikostí.
celý článek
Naproti špilberské jeskyňce je ve svahu Žlutého kopce jeskyňka velice podobná. Řekl mi o ní Radek Soudek divíc se, že o ní ještě nevím.
celý článek
Odhalené hlinité svahy lidé často využívali k hloubení podzemních prostor, za války byly budovány jako úkryty pro cenné věci, místní se sem schovávali před nálety. Některé prostory vděčí za svůj vznik dětské kratochvíli, kdy měkká hlína přímo vybízí k hloubení chodbiček. Kníničské díry jsou upomínkou na válku, obyvatelé vesnice se zde ukrývali, když přecházela fronta.
celý článek
Když končila II. světová válka, začali si před příchodem fronty obyvatelé okrajových částí města hloubit v lesích hliněné úkryty. Později si Němci v těchto místech zbudovali opevnění.
celý článek
V období válek si lidé budovali různé úkryty, ve kterých si uschovávali cennosti a často v nich i přečkali nejhorší časy, během kterých se válčící armády převalily přes jejich obec. Ze svědectví pamětníků 2. světové války jsou známy případy, kdy si jednotlivé rodiny budovaly v měkkých hlínách či pískovcích úkryty, které potom vzájemně propojovaly, takže vznikaly i rozsáhlejší labyrinty. Obvyklý poválečný osud těchto úkrytů znamenal jejich postupné zapomenutí, doprovázené samovolným zasypáním vstupů nebo zřícením stropů.
celý článek
Přírodní divadlo existovalo v Šelši již za 1. republiky, avšak zaniklo při stavbě dálnice. V roce 1958 bylo na náspu dálnice vystavěno nové přírodní divadlo, které mělo navázat na předválečnou tradici. Bohužel zde bylo odehráno jediné představení hry Maryša.
celý článek
Údolí Šelše bylo před 2. světovou válkou vyhledávaným rekreačním areálem, jehož součástí byla i studánka s pamětní deskou. Zbudováním dálničního náspu došlo k zániku areálu a nejspíš i studánky, je však pravděpodobné, že pramen byl podchycen a sveden mimo dálniční těleso, aby neohrožoval jeho stabilitu.
celý článek
Nedokončená exteritoriální dálnice spojující Vídeň a Vratislav měla být od Nebovid směrem k ostopovickému Urbanovu kopci vedena částečně na náspu, pod kterým v nejnižším bodě prochází propustek zajišťující převádění vod.
celý článek
15. 6. 2020 Kašna
Oč méně nápadná je mělká čtvercová nádrž na povrchu, o to více zajímavého je ukryto v podzemí. Sídlištní kašnu potkal podobný osud jako mnohé jiné: na její provoz či opravy nebyly peníze, takže v současnosti už vodní prvek téměř nepřipomíná.
celý článek
Mezi sloupy s veřejným osvětlením a mezi sloupy s tramvajovou trakcí jsou dva z betonu, jejichž účel leží zapomenut v minulosti.
celý článek
