Nádrž

V našich klimatických poměrech nejsou závlahy zemědělské půdy bezpodmínečně nutné, mají však pozitivní vliv na výnosy. V minulosti bylo proto vybudováno značné množství závlahových soustav. V polích za Slatinou narazíme na pozůstatek jednoho takového závlahového zařízení.

Důležitým prvkem jsou hydranty v betonových skružích rozmístěné v pravidelných rozestupech po zavlažovaném území. Připojují se na ně hadice s postřikovači, které se vhodným způsobem posunují a rovnoměrně kropí část území. Rozmístění hydrantů je dobře patrné z leteckých snímků.

Interiér čerpací stanice se prakticky nedochoval. Veškeré strojní vybavení bylo demontováno nebo rozkradeno. Lze pouze rozeznat, že tu byla dvě elektrická čerpadla. Z různých průměrů přírub sacích rour můžeme usuzovat na někdejší výměnu čerpadla za jiný typ.

Součástí čerpací stanice je akumulační nádrž, odkud brala čerpadla vodu. Vodovodní sít by nebyla schopná pokrýt odběr vyžadovaný pro závlahu. Nádrž také mohla sloužit k ohřevu vody, nebo k přimíchání hnojiv pro hnojivou závlahu. V pravém rohu ústí do nádrže přívodní potrubí, dříve opatřené uzavírací klapkou.

Přítok do nádrže lze ovládat pomocí ventilu ukrytého v cihlové šachtě. Jako zdroj vody lze pro závlahy obecně použít pitnou, užitkovou, říční i odpadní vodu. Jaký typ vody se využíval zde nelze s jistotou říci.