#kryt

Štolový protiletecký kryt pod Kraví horou začali ke konci 2. světové války budovat totálně nasazení studenti, avšak válka skončila dříve, než byl kryt plně dostavěn. I tak dosahuje celková délka chodeb 330 m.

Dnes už vím, že bunkr není nejvhodnější označení pro tento objekt, ale přesto jej tak budu nazývat i nadále – trocha nostalgie nikdy neuškodí. Jedná se o netradičně řešený protiletecký kryt s jednou chodbou. Dlouhou dobu…

Ačkoli si nejsem úplně jistý, komínek v parčíku na Jana Uhra byl asi prvním místem Kafélanky, o němž jsem pořídil záznam (tehdy ještě videokamerou). Za tu dobu se moc nezměnil, možná se z něj oloupalo trochu malty.

O existenci trojice vajíčkových krytů typu L-150 na Kraví hoře jsem se dozvěděl od Radka Soudka, který vyjádřil své podivení nad tím, že je dosud neznám. Pouze jeden kryt je dochován celý, zbylé dva vykazují různé nedostatky…

Ve stejném areálu se kromě kapličky a vstupu do kmenové stoky nachází i tato nenápadná jeskyňka. Areál leží v bývalém lomu, jeskyňka je tedy nejspíš pozůstatkem těžby kamene.

Jednou při jízdě trolejbusem ulicí Úvoz jsem si všiml ve svahu Špilberku nějakého nezvykle světlého místa připomínajícího prohlubeň. Jen co to šlo, proběhla výprava a má domněnka se potvrdila.

Historického podzemí je na Špilberku bezpočet, mnohé prostory teprve čekají na své objevení. I novodobá historie zanechala na špilberském kopci své stopy. Jednou z nich je malý protiletecký kryt „vajíčko“.

Štolový úkryt vznikl už za války úpravami sklepní továrny na výrobu ovocných vín. Podzemní prostory poskytovaly veřejnosti z blízkého okolí ochranu před nálety. Koncem 50. let byl kryt přestavěn a dovybaven na velitelské…

Štolový kryt CO s délkou chodeb 900 metrů, třídou odolnosti 2 (tedy nejvyšší), třemi vchody a kapacitou až 2500 osob. Tak by mohla znít stručná charakteristika krytu pod Petrovem. Všechny tři vstupy umožňují jak přímý…

Jako vajíčkový je tento protiletecký kryt z doby nacistické okupace nazván nikoli proto, že by při jeho stavbě byla použita vejce, ale vzhledem k tvarové blízkosti jeho příčného řezu.

Od 50. let 20. století byly velmi intenzivně budovány kryty civilní obrany, velké množství štolových válečných krytů bylo tímto způsobem přestavěno. Vhodným místem byly i štoly na Stránské skále, kde si své velitelské…

Pískovcový labyrint v Židenicích není příliš rozsáhlý, ale díky složitějšímu prostorovému členění tvoří zajímavý typ podzemí, jakých v Brně není mnoho. Lahůdkou je pak větší místnost položená o úroveň níž…

Třípodlažní podzemní kryt se dvěma vstupy, kapacitou 300 osob a třídou odolnosti 3 mohl sloužit jako nemocnice. Je vybaven dvěma FVZ a má vlastní vodní zdroj, dieselagregát chybí.

Válečný kryt typu vajíčko byl v 50. letech přestavěn na kryt CO. Vchody byly opatřeny tlakovými plynotěsnými dveřmi, bylo instalováno FVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nadzemní stavbu, je odolnost nejnižší, tedy třídy…

Mimo areál Zbrojovky je umístěno velitelské stanoviště štábu CO, jedná se o nadzemní stavbu, přesto odolnost dosahuje nejvyšší třídy 2. Za tu vděčí především přes dva metry silným betonovým stěnám, síla stropu je…

Následující kryt nepatří do systému krytů civilní obrany ve Zbrojovce, pochází z období druhé světové války, je tedy o dvě desetiletí starší. Sloužil nemocnici stojící vedle (dodnes je zde nějaké zdravotnické zařízení).…

V hliněných svazích si lidé často budovali skrýše, které na Kafélance nazývám lochy. Většinou se jedná o mělké, nikam nepokračující díry. V Obřanech je takových hned několik blízko sebe, ale jedna z nich je výjimečná…

Když jsme dorazili na místo, byl vstup zaházen starým nábytkem. Radek soudil, že uvnitř mohou být schované ukradené věci, které si sem schoval nějaký zloděj před nástupem do vězení. Proto jsem místo nazval skrýš.

V lesích mezi Obřany a Lesnou lze narazit na množství malých jeskyňek a úkrytů hloubených převážně v měkkých jílových půdách. ojedinělým úkazem je rozsáhlejší systém vykutaný v třetihorních píscích.

Na brněnské poměry netypický kryt leží v lesích na Veslařskou ulicí. Vstup je odvrácen od města, a tak vnitřní dispozice příliš nepočítá s protitlakovým opatřením u vchodu.

Protiletecký kryt charakteristického vejčitého průřezu mohl během náletu poskytnout ochranu až dvěma stům osob. Pro zaměstnance cementárny jej nechal vystavět její tehdejší ředitel.

Betonové protiletecké úkryty v okolí maloměřického nádraží měly ochránit zaměstnance drah před nálety. Na povrchu je pouze stříška se dvěmi vstupy naproti sobě.

Doslova jsem o ni zakopl, když jsem stoupal do strmého svahu k lomu Džungle. Byl jsem tehdy líný podívat se dovnitř jinak než skrz foťák prostrčený dírou ve dveřích. Po více jak dvou letech se vracím, abych vše napravil.

V těsné blízkosti stanice na měření kvality ovzduší stojí nezvykle zachovalý komínek. Při cestě k němu nás zaujme poklop na zemi. O jeho souvislosti s komínkem můžeme jen spekulovat.

Nouzový výlez z krytu pod domem naproti se krčí nenápadně mezi zaparkovanými auty, ale mé pozornosti neunikl. Ze tří stran má vstupní dvířka s lamelami, jež sice umožní větrání, ale nikoli pohled dovnitř.

Radek Soudek, odborník na protiletecké kryty v Brně, mi ukázal kryt, který našel kousek od Vaňkovky, tedy pár minut cesty od hlavního nádraží. Nachází se v křoví na rumišti mezi ulicemi Trnitá, Uhelná a Opuštěná. Objekt…

Tento kryt náhodou odkryli dělníci provádějící průzkumné práce na pozemku, kde se má stavět nové nádraží. Zavedl mě k němu Radek Soudek, pro něj samotného byl překvapením, neboť v archivu o něm není ani zmínka.

Jedna z budov Dolního nádraží ukrývá ve svém sklepení úkryt civilní obrany. Vzhledem ke stáří budovy musel být kryt vybudován až dodatečně. Zdobené sloupky zábradlí a kamenné schodiště nejsou typickými atributy staveb…

V suterénu skladu CO se nachází kryt pro 100 osob s třídou odolnosti 5 (tedy nejméně odolný stálý úkryt), a tak rozhodně nepatří mezi špičku v ochraně před ničivými účinky zbraní hromadného ničení. Vnitřní vybavení…

Vajíčkový kryt na Václavské ulici s šířkou chodeb 150 cm se od svých typových brášků liší především svým vybavením, které je mimořádně zachovalé. Měl původně dva vstupy a jeden nouzový východ.

Naproti špilberské jeskyňce je ve svahu Žlutého kopce jeskyňka velice podobná. Řekl mi o ní Radek Soudek divíc se, že o ní ještě nevím.

Nedokončený systém, který se svým rozsahem blíží štolám na Stránské skále, měl dle všech dostupných informací sloužit pouze jako úkryt pro lidi před nálety, žádná výroba sem přesunuta být neměla.

Bývalo zvykem umisťovat velitelská stanoviště štábu CO mimo areál, který pod ně spadal. Přesvědčili jsme se o tom v Lachemě, Zetoru i ve Zbrojovce a ani další významný závod nebyl výjimkou. Návštěva nám byla umožněna…

Při procházce lesem v okolí bývalé Lachemy (dnes Pliva) jsem narazil kousek od cesty na betonovými prefabrikáty zakrytý otvor do země. V blízkém okolí jsem narazil na povrchový kryt CO, jáma je tedy odpadní jímka, neboť kryt…

Zvláštní stavba poutá pozornost už z dálky; vzhledem přípomíná sání s česlemi, jaká známe na řekách, jen je o poznání větší. Pokud to výška hladiny a kvalita vody umožňuje, je strop objektu využáván ke skákání…

Odhalené hlinité svahy lidé často využívali k hloubení podzemních prostor, za války byly budovány jako úkryty pro cenné věci, místní se sem schovávali před nálety. Některé prostory vděčí za svůj vznik dětské kratochvíli,…

Vzpomínám si, jak mi kdysi kamarád Jirka Novotný vyprávěl o tajuplném krytu CO na ulici Bochořákova v Žabovřeskách, který měl pronajatý s kapelou jako zkušebnu. Návštěvu jsem tehdy odložil a na celou věc zapomněl až do…

Podle normy CO má být nouzový výlez z krytu umístěn v tzv. nezavalitelném prostoru, tedy ve vzdálenosti poloviny výšky budovy zvětšené o tři metry. V husté městské zástavbě je však téměř nemožné tuto normu zachovat.

Hranice mezi světem v podzemí a povrchem bývá často střežena těžkými litinovými poklopy, pod kterými se ukrývá obvykle šachta se stupadly a někde dole, v temnotě i kýžené podzemí. Jeho charakter je různý, avšak nejčastěji…

Až příště půjdete městem, zkuste zvednout zrak k fasádám domů. Některé z nich stále nesou jizvy a znamení z války; díry po kulkách a bílé šipky směřující k zemi. Tyto šipky označují domy, ve kterých se nacházel…

Kopec Záruba měl do svých útrob pojmout protiletecký kryt o kapacitě až 4000 osob. Nebyl dokončen, přesto se dochovaly alespoň části rozsáhlého projektu. Na povrchu jde především o sklad rozbušek, který byl ještě v roce…

Drobné protiletecké kryty s charakteristickým vejčitým průřezem byly v hojné míře budovány během druhé světové války. V Brně se jich dochovalo velké množství a badatel Radek Soudek se věnuje jejich hledání. Ačkoli se…

Velitelské stanoviště štábu CO Adamovských strojíren je umístěno mimo areál podniku. Patrně jde o štolový úkryt se dvěma vstupy; kromě nich o sobě dává na povrchu kryt vědět několika větracími komínky, cihlovým výduchem…

Uzamčený portál skalního sklepa právem vyvolá zájem. Někteří badatelé jej dokonce označují za protiletecký kryt. Mnoho sklepů posloužilo během náletů jako úkryt. Teorii krytu podporuje blízkost nádraží i letopočet 1939…

Norma CO předepisuje, že nouzové východy z krytů mají být umístěny do nezavalitelného prostoru, tedy do míst, kterým nehrozí zasypání zřícenou budovou. Dvojitý nouzový východ na samém okraji lesa u cesty na Nový hrad je…

Areál ČKD Blansko v Arnoštově údolí měl v případě války status strategického podniku a jako takový je tedy vybaven řadou krytů CO. Podobně jako v Adamově je i v Blansku velitelské stanoviště štábu CO umístěné mimo…

Naproti huti Klamovka jsou ve skále vyraženy dva sklepy, za války sloužily jako protiletecký kryt pro zaměstnance huti. Jejich přední partie je vyzděná, zřejmě kvůli horší stabilitě navětralého líce skály. Jeden ze sklepů…

Zařízení k vykládání sypkého materiálu z nákladních vagonů na sebe už z dálky upozorňuje svou širokou střechou a čtyřmi zásobníky. Svým vyšším koncem zasahuje šikmá střecha až nad kolej a pokrývá manipulační…

Továrna Ergon spala pod Hády více než 20 let. Za tuto dobu se stihla proměnit z téměř hotového provozu na výrobu protetických pomůcek v umírající torzo, které čeká demolice. Na jejím místě by měla vzniknout nová obytná…

Když končila II. světová válka, začali si před příchodem fronty obyvatelé okrajových částí města hloubit v lesích hliněné úkryty. Později si Němci v těchto místech zbudovali opevnění.

Tento v ČR netypický protiletecký kryt se nachází v lese, ve svahu naproti zbytkům továrny Vitka pro jejíž potřebu byl vybudován. Udávaná kapacita je 30 osob; je tedy otázkou, kam se ukrývali ostatní pracovníci továrny, kteří…

Jako ochrana před účinky leteckého bombardování, především před tlakovou vlnou a střepinami, byly v průběhu 2. světové války i po ní budovány různé druhy krytů. Některé stavby jsou typizované a setkáme se s nimi na…

Nebývá příliš obvyklé, aby velitelský kryt civilní obrany (CO) byl ponechán svému osudu a zpustl tak, jak se tomu stalo v případě štábního krytu CO v České Třebové. Kryt se nachází v chatové oblasti Hliníky vzdálené…

Z Uherského Hradiště, Prostějova a Přerova jsou známy typizované stavby kombinující kino a protiatomový kryt. V České Třebové, na konci ulic Boženy Němcové a U Javorky, se nad krytem CO nachází přírodní amfiteatr letního…

V rozsáhlém areálu někdejší obuvnické firmy Svit ve Zlíně jsou, kromě továrních budov postavených během největšího rozmachu Baťova impéria za první republiky, k nalezení i objekty poválečného staří. Mezi obvyklé dostavby…

Na křížení Benešova nábřeží a ulice Podvesná IV je blízko jednoho z baťovských domků v zemi umístěn protiletecký kryt. Ačkoli interiér krytu není přístupný, lze z terénních nerovností na povrchu snadno odhadnout, že…

Poměrně rozsáhlý velitelský kryt štábu civilní obrany (CO) se nachází pod zahradou zámku Rosice u Brna. Tento protiatomový kryt byl vybudován v roce 1965 a, vzhledem ke svému významu, je vybaven samostatným zdrojem vody, záložním…

Plechový poklop mezi keři ohraničujícími park na Karáskově náměstí budil dojem, že zakrývá nějakou manipulační šachtu, která by souvisela se sklepy nejbližšího domu.

Proklatě mělce uložený protiletecký kryt bychom našli na konci jihlavské průmyslové zóny. Jeho půdorysný tvar je v terénu vymezen neobhospodařovanou plochou, zemědělci zřejmě nechtějí riskovat kolizi svých strojů s betonovou…

Na podivné betonové úkryty, které leží na samém okraji Brna, v místě nazývaném U Křivé borovice, mě před lety upozornil Radek Soudek. Nacházejí se zde celkem čtyři objekty sestavené z prefabrikovaných železobetonových…

Odhalené pískovcové svahy jsou domovem mnohým živočichům, kteří si v nich hloubí různé úkryty. Například lidé v nich kutají s oblibou a ve vzniklých chodbách nacházejí ochranu před leteckými útoky nebo přecházející…

Staré chátrající továrny jsou vždy pamětníky lepších časů. V Hrubé Vodě to byly ruiny závodu na zpracování břidlice vytěžené v blízkých dolech a lomech. Zarůstající stavba s vymlácenými okny celkem výmluvně dokládala,…

Poměrně jednotvárný, jen sloupy elektrické trakce rytmizovaný líc opěrné zdi narušují dva výklenky, které byly při modernizaci tratě přeškrtnuty kabelovým vedením.

Pod park u kuřimského zámečku je vstup zakázán, avšak i bez varovného nápisu na dveřích by situace nebyla jiná, dveře jsou zamčené, což je překážka mnohem silnější než snadno ignorovatelný nápis.

Jako ochrana před létajícími úlomky kamenů při odstřelu jsou v mokerském lomu i na jeho okrajích rozmístěny ocelové úkryty ve tvaru válce. Ve strohé krajině vypadají jako opuštěné přistávací moduly nějaké dávné kosmické…

Válečný deckungsgraben, tedy krytý zákop, v Brně dobře známý protiletecký kryt typizovaného vejčitého průřezu byl v několika exemplářích po válce dovybaven jako protiradiační úkryt v rámci systému CO. Jeden poměrně…

Poté, co se koncem 90. let 20. století ve stárnoucí budově Moravské typografie na Moravském náměstí přestalo tisknout, byly její rozsáhlé prostory rozpronajímány jako ateliéry, zkušebny, kanceláře či klubovny mnoha subjektům.…

Vcelku nenápadný vstup do štoly je z pravé strany chráněn betonovou zdí, která se směrem ke štole zvyšuje, nejspíš mělo jít o opatření proti zasypání vstupu svahem. Zda bylo podobné opatření i na straně druhé, nejde…

Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu…

Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako…