Značně zdevastovaný a odpudivý dům děsil kolemjdoucí svou přítomností hezkou řádku let. Původně šlo o vojenskou jídelnu Gigant, která ve smršti privatizací na začátku devadesátých let zpustla a přešla zpět do vlastnictví města Brna.
celý článek
Opuštěný dům na svahu špilberského kopce, často označovaný jako hlídka 4, dlouho lákal nejrůznější průzkumníky a poskytoval jim chátrající stavbu se zajímavým sklepem a podzemní chodbou. Jednoduše stačilo jednou z mnoha děr proniknout do areálu stavby a pokračovat množstvím volných vstupů do samotného objektu. Původní účel stavby, barokní prachárnu, však již nic nepřipomínalo. Nápis „RESTAURACE NA HRADĚ“ na drolící se omítce odkazoval na pozdější využití historické stavby jako výletní restaurace, ale ani tato éra nebyla příliš patrná na ostatních částech domu. Na stavu objektu se nejvíce podepsali návštěvníci z doby, kdy už byl dům opuštěný. Posprejované zdi, děravá střecha a davy nezvaných návštěvníků jednoznačně směřovaly k vážnější katastrofě.
celý článek
Nad konečnou tramvaje v Juliánově se nachází fotbalové hřiště se škvárou, které bylo zrekonstruváno na skatepark.
Rekonstrukce se však dotkla jen přibližně třetiny areálu, zbytek - například bývalé šatny - zůstává v původním, zanedbaném stavu.
celý článek
Opuštěná budova restaurace svým názvem odkazuje na těsné sousedství pisárecké střelnice. V dobách největší slávy bývalo prostranství před restaurací plné drobných kavárenských stolků. Zašlou slávu připomínají jen staré pohlednice.
celý článek
Jako je věž nejnápadnějším prvkem pro hrad, tak podobnou dominantu tvoří silo u jinak nenápadné budovy pily na okraji Dolního nádraží. Protože vedlejším produktem při provozu každé pily jsou piliny, silo sloužilo k jejich uskladnění, aby mohly být dále využívány.
celý článek
Jednou z prvních surovin dopravovaných po železnici bylo bezesporu uhlí, sama železnice jej až do příchodu dieselových lokomotiv a elektrifikace tratí nutně potřebovala ke svému provozu a neomezila se jen na samozásobení, nýbrž jej ochotně nabízela i dalším spotřebitelům. Právě tomuto účelu sloužily uhelné sklady v blízkosti hlavního nádraží.
celý článek
Hotel Přehrada je poměrně rozsáhlý komplex budov ležící na břehu brněnské vodní nádrže. Za minulého režimu sloužil jako rekreační středisko SSM. Ve zpustlém areálu se kromě hlavní budovy nachází i pětice chatek a antukové hřiště. Samostatně stojí níže položený netypický objekt se střešní terasou a celoskleněnou čelní stěnou; s hotelem jej spojuje schodiště. Funkcí plnil spodní objekt nejspíš hned několik, čerpal ze své výhodné polohy blízko hladiny, obzvláště při západu slunce musel poskytovat nádherný výhled na vodní plochu. V zadní části mohly být uschovány loďky, neboť od stavby vede k vodě rampa.
celý článek
Kopec Čertoraj u Křepic se stal svědkem událostí, které ve svém důsledky vedly k osvobození Brna v rámci Bratislavsko-brněnské operace (BBO) pod vedením maršála Sovětského svazu R. J. Malinovského. Na tomto kopci se nacházela pozorovatelna generálmajora Afonina, ze které dal 23. dubna 1945 maršál Malinovský rozkaz k zahájení rozhodujícího útoku na Brno. Umístění pozorovatelny bylo identifikováno až z filmu Rudá armáda v boji o Brno z roku 1965, který byl sestaven z materiálů pořízených frontovými kameramany v průběhu BBO.
celý článek
Socialistický svaz mládeže (SSM) byla organizace, která navazovala na Pionýr v normalizační výchově budoucích spolehlivých kádrů a členů KSČ. SSM vlastnil velké množství nemovitého majetku určeného převážně k rekreaci, který po listopadovém převratu postupně přešel na Fond dětí a mládeže a byl za podezřelých okolností nevýhodně rozprodáván. Noví majitelé často nebyli schopni o objekt náležitě pečovat, ale vlastnictví se vzdát nechtěli. Výsledkem je množství zchátralých objektů po celé Republice smutně připomínající vytunelovaný fond.
celý článek
Torzo jakési haly se nacházelo v jednom z areálů na Pražákově ulici. Dochovaný byl jen nosný skelet z betonových trámů, výplňové zdivo, které by zajišťovalo podélnou tuhost celé stavby, spíš scházelo. Značně řídká střešní krytina akcentovala i tak dost žalostný stav objektu. Z vybavení interiérů se nedochovalo prakticky nic, a nešlo tedy určit (byť přibližný) účel této haly.
celý článek
Nevýhodná poloha obce Maříž v Česko-rakouském pohraničí silně determinovala její osud během 20. století. Odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce se Maříž téměř vylidnila a po vybudování tzv. železné opony se ocitla v blízkosti nepřístupného pásma ostře střežených hranic. S listopadovou revolucí přichází otevření hranic a zpustlou obec objevují umělci, kteří jí postupně vdechují život. Díky aktivitám malíře Kryštofa Trubáčka zde vzniká keramická dílna s charakteristickými výrobky, které celou Maříž proslavily.
celý článek
Z dob, kdy přes Pávov vedla frekventovaná cesta spojující Prahu a Vídeň, pochází i místní hostinec. Dnes je obec ospalou částí Jihlavy, což reflektuje i současný stav hostince. Nezbývá než doufat, že s chytanou demolicí nezmizí život z obce úplně.
celý článek
Vzhled hotelu a pensionátu Obora se od vyobrazení z počátků 20. století příliš nezměnil; původní prašnou cestu sice nahradila asfaltová silnice a objevily se různé přístavby i jiné nepůvodní prvky (nejvýraznějším je nepochybně svíticí nápis „OBORA“ ve čtvercových polích), avšak charakteristické rysy v podobě bílých stěn s tmavě červenými klenbami nad okny zůstaly zachovány. Vzhled je bohužel jediným pojítkem současného objektu s vlastní minulostí, provoz postupně upadal, až nakonec zůstala v občasném letním provozu jenom zahrádka. Dnes není v provozu ani ta.
celý článek
Zchátralý objekt s dosud relativně nepoškozenými okny byl v sousedství obytných domů zvláštním a zřejmě i nepříliš vítaným zjevem. Posprejovaná okna byla jasným signálem, že zde je „opuštěno“.
celý článek
Mohutný, rozložitý dům se širokou střechou dekorovanou dvěma věžičkami byl už od pohledu podezřelý z opuštěnosti, tento dojem značně posilovaly stromky rostoucí na nepatřičných místech, prázdná okna i ledabyle pověšená cedule stroze oznamující možnost jeho koupě.
celý článek
Během více než 30 let, po které čekal železobetonový skelet na proměnu v hotovou stavbu, se z obecného označení skelet stal oficiální název pro vzniklé vědecké inovační centrum. Původní záměr z roku 1987 počítal se stavbou krajského sídla KSČ, místo něj tu však neplánovaně a neřízeně probíhal podivný experiment, jehož cílem mohlo být zjištění, kolik let potrvá, než ohyzdné torzo buď zmizí, nebo bude dokončeno. Cenný je také poznatek, že i po tolika letech je možné na minimálně konzervovanou konstrukci navázat a dílo dokončit.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
