Štola

Na přelomu 70. a 80. let byla v Brně velmi aktuální otázka budování tzv. rychlé tramvaje, která by přispěla ke zkvalitnění a zrychlení hromadné dopravy ve městě. Odlehčení dopravní situace na Pekařské ulici mělo zajistit vybudování tunelu pod špilberským kopcem. Ke konci 70. let byla proto v místě plánované trasy tunelu vybudována průzkumná štola, která měla prozkoumat geologické vlastnosti skalního masivu.

Projekt rychlé tramvaje nebyl v plném rozsahu realizován a štola pod Špilberkem zůstala nedokončená (měla ústit v místě křížení Joštovy a Marešovy ulice).

Štola je přístupná z proluky na úpatí Pekařské ulice. V zimě je vstup do štoly viditelný, přes léto je díky bujné vegetaci zamaskován. Díky puklinovým pramenům ze štoly neustále vytéká voda, které je provizorním potrubím kanalizována.

Předtím vchod uzavírala drátěná mříž, ta je dnes odložená po straně a vystřídaly ji dřevené desky, které neumožňují takové větrání a tak se v přední části tvoří opar. Vlevo je opřená roura větracího systému. Důlní kolejnice jsou vybaveny výhybkou.

Štola čtvercového profilu o straně 3 m pravotočivě uhýbá. Puklinové prameny v některým místech vytvářejí sintrové náteky. Použité železné vzpěry barví své okolí červeně. Čísla na betonových deskách snad znamenají vzdálenost od vstupu.

Místy je vody až po kotníky, proto se vyplatí vhodná obuv. Opuštěné dětské holínky vyvolají mrazení v zádech; po kom tu asi zbyly a proč? Kromě nich tu lze narazit na především na perly (malý kamínek obalený sintrem).

K měření geotechnických vlastností složily celkem 4 rozrážky ve tvaru písmene T. První se nachází asi 200 metrů od vstupu, v těsné blízkosti je další. Zbylé dvě od sebe mají větší odstup.

V rozrážce jsou na stěnách umístěny betonové terče, s jejich pomocí se nejspíš uskutečňovalo měření otřesů a pohybů skalního masivu. Barevnost horniny je důsledkem dlouhodobého usazování rozpuštěných minerálů.

Na důlní větrák navazovaly roury zavěšené pomocí drátů na pažení. Roury zmizely, větrák zůstal a díky vlhkosti radostně reziví.

V jednom místě vypadly betonové výpažnice do štoly unikl zelenošedý jíl, který se znamenitě lepí na obuv. Aby se předešlo něčemu podobnému byly prováděny dlouhé předvrty, které měly zabránit průvalům vody, bahna a písku.

Dokončený tunel by měřil 650 m, nedokončené štola končí po 510 m. Důvodem k ukončení prací na díle byly pravděpodobně statické poruchy objektů na Sladové a Pelicově ulici. Na konci štoly je v kyblíku umístěn hloubkový deník.

Po 20 letech se projekt rychlé tramvaje vrací pod název tramvajový diametr. S vedením tramvaje pod špilberkem se počítá i nadále, trasa tunelu by byla ale odlišná.