Bazén

Porostlé mechem, zasypané listím z podzimů dávno minulých lákají staré schody k návštěvě míst ještě zapomenutějších. Ani počet schodů, ani jejich délka nevypovídají o tom, jak daleko od současnosti vedou.

Nebýt modravého nátěru, tak ani na fotografiích z mimovegetačního období by bazén nebyl příliš zřetelný. Dva svislé ocelové profily nejspíš v minulosti nesly skluzavku (odrazové prkno je vzhledem k hloubce bazénu méně pravděpodobné).

Těsnost bazénu je narušena, dešťová voda se v něm nehromadí, takže vstup po schodech je možný v téměř libovolné obuvi bez rizika jejího namočení. Bojácnější povahy se na některých místech mohou stále přidržovat dochovaného zábradlí.

Jediná vrstva voděodolného nátěru na stěnách i zábradlí může napovídat, že bazén sloužil pouze krátce, nebo o něj nebylo náležitě pečováno.

Umístění v prudkém svahu Žlutého kopce si vyžadovalo úpravu terénu do terasy vyzděné z místního červeného slepence. Jediné zábradlí okolo bazénu je na této kratší straně, jinde se buď nedochovalo, nebo nebylo potřebné.

Mělký bazének na omývání nohou není pro soukromé bazény typický, je tedy možné, že bazén byl postaven pro potřeby nějaké instituce.

Ve svahu nad malým bazénkem se nachází tůňka z plechu seříznutého podle terénu. Trubka v levé části přiváděla vodu, které potom dále odtékala a mohla vytvářet drobný potůček, zřejmě jako součást promyšleného zahradního prvku.