Výřez mapy Brna z roku 1928, pod železničním tělesem dráhy Brno – Tišnov tehdy vedla cesta, která pokračovala okolo Královopolské strojírny. S rozšířením strojírny cesta zanikla a z podchodu se stal rázem propustek.
celý článek
Železniční náspy jsou často překážkou plynulému odtoku vody v krajině, proto se ve vhodně zvolených místech budují propustky, které převedou vodu skrz těleso železnice. Na jeden takový mě upozornil Radek Soudek v Černovičkách, pod vlečkou do Zetoru.
celý článek
Kromě propustků v tělesech železnice lze narazit i na propustky pod dálničními tělesy; daleko větší raritou jsou propustky pod Žarošickou, která je sice významnou dopravní tepnou spojující Židenice a Vinohrady, ale zdaleka nedosahuje rozměrů dálnic.
celý článek
Ačkoli byla jednokolejná dráha Brno – Tišnov zrušena už v 60. letech, na celé trase lze stále narazit na množství artefaktů, které ji připomínají. Propustek v husovickém parku je jednou z posledních brněnských připomínek ve směru na Tišnov, dráha dál vedla dnešním sídlištěm Lesná a dnes tam po ní nejsou žádné stopy.
celý článek
Propustků pod kolejemi v Cacovicích je celkem pět. Tři sloužily zároveň jako podchody a měly za cíl propojit místa, které rozdělila nová železniční trať. První podchod vede odnikud nikam, cesty které by na něj navazovaly už dávno neexistují a možná nikdy ani nebyly.
celý článek
Propustek je označení pro menší mostní stavbu (do světlosti 2 m), která má umožňovat průchod tělesem komunikace. Na Lesné jej nalezneme na trati Brno - Tišnov. Tento však spíš než pro pěší slouží pro odvod vody.
celý článek
Portál propustku pod železniční tratí spojující Ivančice s Moravskými Bránicemi je ze strany od silnice přehrazen přechody inženýrských sítí, což jej dělá poněkud méně estetickým.
celý článek
Křížení dopravních staveb a vodních toků může nabývat různých podob v závislosti na významu komunikace a velikosti toku. Vychází-li poměr pro vodoteč nepříznivě, musí překonat těleso komunikace temným propustkem.
celý článek
Nedokončená exteritoriální dálnice spojující Vídeň a Vratislav měla být od Nebovid směrem k ostopovickému Urbanovu kopci vedena částečně na náspu, pod kterým v nejnižším bodě prochází propustek zajišťující převádění vod.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
