Kryt CO

Štolový úkryt vznikl už za války úpravami sklepní továrny na výrobu ovocných vín. Podzemní prostory poskytovaly veřejnosti z blízkého okolí ochranu před nálety. Koncem 50. let byl kryt přestavěn a dovybaven na velitelské stanoviště štábu CO města. V současnosti (psáno 2012) se připravuje otevření krytu veřejnosti.

Hned za vstupem se v zemi nachází hlavní uzávěr kanalizace, který bylo nezbytně nutné uzavřít před náletem, aby tlaková vlna od výbuchu nepronikla kanalizací dovnitř jinak izolovaného krytu. Vstupní chodby mají menší profil než později vyražené části krytu, ale jinak se v provedení neliší. Linoleum na podlaze a bíle natřené obezdění štoly budeme potkávat v celém krytu.

Protitlakové dveře nejsou umístěny hned za vstupem z ulice, ale až hlouběji ve špilberském masivu. Uspořádání krytu za nimi je neumožňuje použít k vstupu do krytu během napadení, není za nimi místnost pro protichemickou a protiradiační očistu. Umístění dveří kolmo na směr chodby není náhodné, slouží k omezení účinku tlakové vlny.

Kóje za dveřmi byly určeny zapisovatelkám, které prováděly evidenci příchozích. Zajímavým doplňkem jsou dobová elektrická kamna kontrastující s jinak ryze účelným provedením a zařízením krytu. Patrně v souvislosti se zpřístupněním krytu se vedle původních rozvodů vzduchu objevují nové kabelovody.

Nyní se díváme do později vyražené štoly, větší příčný profil štoly je rozdělen na průchozí koridor slabě osvícený žárovkami a jednotlivé místnosti, ve kterých svítí zářivky, a tato hra světla budí dojem, že sem domnělými okny proniká denní světlo.

Místnost, kde sídlil velitelský štáb je už uzpůsobena plánované expozici pro veřejnost. Stěny zdobí různé mapy a na stolech jsou vystaveny dobové předměty, které se v krytu zachovaly.

Podélné komunikační chodby krytu jsou příčně spojeny technickými a provozními místnostmi. Mezi ně patří velín z minulé fotografie, nebo například sklad s výdejním okénkem. Kryt musel být před obsazením vybaven dostatečnými zásobami, aby si po nějaký čas (přibližně 5 dnů) udržel soběstačnost.

Jiné místnosti jsou sice částečně vybavené, avšak příliš toho o svém původním účelu neřeknou. Místnost na fotografii má na stěně naproti vchodu dva přijímače drátového rozhlasu, byly tu dva telefony a vpravo od dveří vidíme zvláštní panel, do kterého je stále připojena baterie suchých článků.

K vybavení většiny velitelských krytů patřila i kolíčková telefonní ústředna. Jelikož tento kryt lze zařadit mezi nejvýznamnější v Brně, mohly zde vykonávat službu tři spojovatelky, každá u vlastního přístroje.

Se spojovatelnou sousedí místnost, kde jsou vyvedeny kabely z ústředen, většina z nich je však volná, žádná telefonní linka k nim není připojena. Z různých štítků se dozvíme, že zde existovalo přímé propojení na Poštovskou nebo Bezručovu.

Během provozu filtroventilace, kdy je zamořený vzduch nasáván přes filtry, je nutné sledovat jednotlivé odpory sání. Zvýšení odporu indikuje zanesení filtru, který je nutné vyměnit nebo vyčistit. Rozdíl tlaku před a za filtrem se zobrazuje polohou vodní hladiny v U-trubici.

Další z příčných chodeb je vyhrazena filtroventilační strojovně. Kryty vyššího významu umožňují kromě ventilace vzduchu přes filtry i regeneraci vydýchaného vzduchu, která zahrnuje absorpci oxidu uhličitého a dodávání kyslíku z tlakových lahví. Pohlcení CO₂ probíhá na koloně absorpčních nádob plněných pohlcovačem P1 (na fotografii v popředí).

Z hlavního systému štol prudce stoupá schodiště do patra s nouzovými východy. Kromě běžných rozvodů elektroinstalace se podél stěny táhnout silové kabely v ocelových chráničkách a sací větev přívodu vzduchu; vzhledem ke značné délce sacího potrubí je osazen pomocný ventilátor.

Na sacím potrubí jsou osazeny tři hrubé prachové filtry a v pozadí chrání potrubí FVZ před tlakovou vlnou tlakový uzávěr s kovovou membránou. Hrubé prachové filtry je vhodné umístit co nejblíže nasávacímu místu, zachycují na sobě značné množství radioaktivního prachu a potrubí, které od nich pokračuje už tolik „nezáří“.

Nouzákové patro na sobě zatím nepocítilo rekonstrukci, která proběhla v krytu. Barva se loupe z cihel, prostory jsou osvětleny žárovkami a atmosféra je tu více ponurá. Teprve zde si člověk připadá jako v nehostinném krytu.

Jsme opět ve štolách na úrovni Husovy ulice, v další z příčných spojovacích chodeb. Tato slouží jako umývárna a sprchy. Kryt má v zadní části nádrž na vodu o objemu 53 m³³, která je do trubního řadu dodávána pomocí domácích vodáren Darling. Ohřev vody je realizován boilery.

K většímu posílení soběstačnosti disponuje kryt dieselelektrickým soustrojím k výrobě elektřiny. Agregát mohl být řízen z místnosti za okénkem pomocí různých kladkových převodů a táhel, aby se zamezilo vstupu do místnosti, která by mohla ohrozit kvalitu vzduchu v krytu. Výfuk z motoru je vyveden ven z krytu izolovanou rourou, aby zbytečně nedocházelo k nežádoucímu prohřívání vzduchu.

Ke komunikaci v krytu slouží i tento zodolněný telefon do náročného a hlučného prostředí s hlasitým zvonkem. Naslouchátko (zavěšené na boku přístroje) může použít pro příslech další osoba, nebo jej lze přiložit k druhému uchu a omezit tak rušení od provozu FVZ nebo dieselagregátu na výrobu elektřiny.

V parku nad krytem narazíme na množství prvků, které jej připomínají. Cihlový komínek v keři je pravděpodobně výfukem z dieselového motoru.

Další komínek je opatřen sací hlavicí, která společně s tlakovou jímkou (nejčastěji betonová nádrž naplněná pískem a štěrkem) a tlakovým uzávěrem, má za úkol omezit vniknutí tlakové vlny do krytu, kde by mohla poškodit filtry a ventilační zařízení.

Také nouzové východy ústí do špilberského parku. Pod zeleným plechem je ukryto schodiště jedné únikové větve z nouzákového patra. Po zkušenostech správců z minula je ze strany krytu poklop dobře zajištěný před nezvanými návštěvníky.

Ústí druhého nouzového východu je vtipně situováno přímo do hradeb, únik z krytu tímto východem by vyžadoval větší fyzickou námahu, k dosažení povrchu totiž slouží žebřík. Osmiboká roura nad nouzákem bude nejspíš další sání filtroventilace.

Provedení hradební zdi z levných, nemrazuvzdorných cihel si právem zaslouží kritiku. Už po několika málo letech dochází k oprýskání líce zdi. Jako podařené můžeme hodnotit alespoň důstojné skrytí tlakových dveří od nouzového východu.