Čistírna
Mezi opuštěnými stavbami jsou chátrající čistírny odpadních vod (ČOV) bílými vránami. Ve snaze o zlepšení jakosti vod v řekách jsou ČOV realizovány téměř pro každou obec, a na první pohled tedy neexistuje relevantní důvod k jejich zpustnutí. Čistírna v Mokré-Horákově z roku 1972 je jednou z mála bílých vran; její zánik způsobilo napojení obecní kanalizace (společně s dalšími obcemi) na ČOV v Modřicích. Bývalá čistírna zůstala v majetku obce, která si s ní nevěděla rady a po dlouhá léta ji bezvýsledně nabízela k prodeji.
Jednotlivé objekty na pozemku zaniklé ČOV mají dost specifickou funkci, prakticky se nedají použít k jinému účelu a jejich demolice či odstranění si jistě vyžádá nemalé náklady. Využití tohoto pozemku bylo dále limitováno územním plánem obce, který byl ale v roce 2012 změněn, a nyní je pozemek veden jako plocha pro drobnou výrobu. 26. 5. 2015 obec na svém zasedání schválila prodej pozemku bývalé ČOV, nový majitel na něj pravděpodobně rozšíří provoz pneuservisu, který s ČOV sousedí.
Areál bývalé čistírny odpadních vod v Mokré-Horákově
1. 3. 2014 – 1/100; f/13; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Po průchodu přes hrubé a jemné česle byla odpadní voda přiváděna do lapáku písku
1. 3. 2014 – 1/100; f/5.6; ISO 100; ohnisko: 28 mm
V štěrbinovém lapáku písku dochází k usazování mechanických nečistot, které se ukládají do spodní části hluboké nádrže
1. 3. 2014 – 1/100; f/5; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Zachycený písek je po určité době nutné odčerpat a dále zpracovat, k tomu zřejmě sloužilo potrubí vyčnívající z lapáku
1. 3. 2014 – 1/100; f/6.3; ISO 100; ohnisko: 84 mm
Voda zbavená mechanických nečistot se čerpala na biofilmové reaktory, zařazení lapáku písku před čerpadla má zabránit poškození jejich oběžných kol pískem
1. 3. 2014 – 1/100; f/7.1; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Provozní budova zřejmě zároveň sloužila i jako strojovna čerpadel, sací jímka se nachází pod budovou
1. 3. 2014 – 1/100; f/13; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Kruhová nádrž naplněná štěrkem je aerobní reaktor s přisedlou biomasou, na odpadní vodou skrápěné štěrkové náplni se postupně vytvořil biofilm, který z vody odebíral biologické znečištění
1. 3. 2014 – 1/100; f/7.1; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Ke skrápění se využívalo tzv. segnerovo kolo, které se otáčelo díky kinetické energii vytékající vody a rovnoměrně rozdělovalo odpadní vodu po celé ploše reaktoru
1. 3. 2014 – 1/100; f/5.6; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Posledním článkem v čištění odpadní vody jsou dosazovací nádrže, zde je zachycena přebytečná biomasa, která se uvolnila ze skrápěných bioreaktorů. Odpadní voda je přiváděna do středu čtvercové nádrže a po obvodu je odebírána již vyčištěná voda
1. 3. 2014 – 1/100; f/3.5; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Zazubená přelivná hrana na odtoku z dosazovací nádrže je kapacitnější, než obyčejný ostrohranný přeliv, takže způsobuje menší rozdíly hladin při různých průtocích
1. 3. 2014 – 1/100; f/8; ISO 100; ohnisko: 84 mm
Detail potrubí na odtah kalu z dosazovací nádrže
1. 3. 2014 – 1/100; f/5.6; ISO 200; ohnisko: 66 mm
Každá ČOV musí být vybavena obtokem, který ji umožní za mimořádných situací zcela odstavit. Potom jsou odpadní vody přímo vypouštěny do recipientu (vodního toku, do kterého je vyčištěná voda odváděna)
1. 3. 2014 – 1/100; f/4.5; ISO 100; ohnisko: 28 mm
Pro potřeby čistírny je z častěčně vyčištěné vody odebírána provozní voda, která se využívá např. k čištění česlí
1. 3. 2014 – 1/100; f/4.5; ISO 400; ohnisko: 28 mm
Na odtoku z čistírny do recipientu je instalováno měřicí zařízení určující množství vypuštěné vody
1. 3. 2014 – 1/100; f/5.6; ISO 1600; ohnisko: 56 mm
Kal zachycený v dosazovacích nádržích byl ukládán na kalová pole, kde byl odvodněn a poté odvážen na skládku
1. 3. 2014 – 1/100; f/5; ISO 100; ohnisko: 28 mm
