Lom

Těžba v lomu Janičův vrch byla ukončena v roce 2004 a opuštěný lom se záhy po svém přirozeném zatopení stal vyhledávaným koupalištěm. Rozvoj původních společenstev umožnila rekultivace lomu, přesto jsou v jeho širším okolí stále k nalezení technické artefakty připomínající těžbu.

Příjezdovou cestu dosud lemují staré dřevěné sloupy s fragmenty osvětlení, sloupy svůj účel však stále mají: nesou funkční elektrický kabel. Dochovaly se také základy nějakého zásobníku se dvěma otvory, snad pro přímý transport materiálu na korby nákladních automobilů.

Těžba v lomu probíhala za použití trhavin, ty byly uloženy ve skladu zřízeném ve skalní stěně pod bývalou plovárnou. Odděleně byly v menší betonové skříňce skladovány roznětky, plechové dveře chránily trhaviny.

Urputnost s jakou dosud brání přístupu do skladu trhavin vnitřní dveře jen dokazuje jejich bytelnost a poctivé provedení, které odolává i zlodějům kovů. V době provozu lomu byl sklad navíc chráněn i sítí z ostnatého drátu.

Nežádoucí iniciaci uskladněných roznětek je bráněno více způsoby, kromě uzemnění kovových částí skříně i zarážkou na vyklápěcích dvířkách, která bránila jejich prudkému nárazu na betonový podstavec.

Zatlučenou kolejnicí do země se někdy označují zasypaná ústí štol – v blízkosti skladu trhavin je však pravděpodobnější, že právě kolejnice zajišťovala uzemnění pro kovové prvky skladu.

Dokud v lomu probíhala těžba, byla hladina podzemní vody snižována vrtem, ze kterého byl čerpána voda do Mušlovského potoka v množství asi 3,5 l/s, kvalita této vody odpovídala vodě pitné.