Poválečný odsun Němců z Československa a především způsob, jakým byl proveden, je nešťastnou kapitolou našich dějin, kterou nám připomínají i opuštěné hřbitovy v obcích s původně německým obyvatelstvem.
celý článek
Hřbitovy jsou místa s posvátnou a tajemnou atmosférou, která s přibývajícím stářím jednotlivých náhrobků i celého pohřebiště získává na intenzitě. Noční hřbitovy se s oblibou stávají kulisou mnoha strašidelných příběhů. Genius loci těchto míst je pevně ohraničen hřbitovní zdí; za zdi hřbitova se nacházíme ve světě živých, avšak na hřbitově, podobně jako v kostele, instinktivně snížíme hlas a tichými kroky opatrně měříme území přenechané zemřelým.
celý článek
Některé brněnské městské části byly dříve samostatné obce a jako takové mívaly i své hřbitovy, které sloužily i dlouho poté, co byly tyto obce připojeny k Brnu. Maloměřičtí do roku 1883 pohřbívali své mrtvé v Obřanech u kostela sv. Václava, než si na hranici katastru založili vlastní hřbitov, který byl využíván až do roku 1963.
celý článek
Bystrcký hřbitov byl zrušen v roce 1972, tedy téměř o desetiletí později, než některé jiné menší hřbitovy v Brně. Důvodem ke zrušení pravděpodobně byla stavba panelákového sídliště v blízkosti hřbitovní zdi, takže by došlo k narušení ochranného pásma hřbitova. Obyvatelé městské části však vlastní hřbitov postrádají, a tak se stále objevují snahy jak o obnovení starého hřbitova, tak i o vybudování nového ve vhodné lokalitě.
celý článek
Dnešní park Marie Restituty v Husovicích byl až do do 1. 1. 1962 hřbitovem. Parkem se stal až po uplynutí tlecí doby a exhumaci ostatků v roce 1983. Své jméno získal roku 1999 po husovické rodačce, která byla zavražděna nacisty.
celý článek
Černovický hřbitov byl, podobně jako mnoho jiných menších brněnských hřbitovů, zrušen k 1. 1. 1962. Po tomto datu se osud černovického pohřebiště ubíral jiným směrem: ostatní hřbitovy byly postupně přeměněny v parky či jinak začleněny do městského prostoru, jen černovické místo posledního odpočinku se stalo místem pro odpočinek víkendový a volnočasový. Na půdorysu bývalého hřbitova i v jeho okolí byla založena zahrádkářská kolonie.
celý článek
V pořadí druhé zaniklé pohřebiště v Líšni je v dnešních dnech již k nepoznání přeměněno v park. První zaniklý líšeňský hřbitov byl v okolí kostela sv. Jiljí na náměstí Karla IV., a když už nebylo kam pohřbívat, byl roku 1782 založen nový hřbitov u dnešní Trnkovy ulice. I tento druhý hřbitov byl z kapacitních důvodů v roce 1962 definitivně zrušen, poslední pohřeb se zde však odehrál již roku 1958 a další pohřbívání probíhalo na ještě nedokončeném současném hřbitově na konci Šimáčkovy ulice, kde je v okolí zatím dost místa pro jeho rozšiřování.
celý článek
Zarostlá parcela ve svahu oddělená od chodníku zdí sloužila mezi lety 1832 a 1961 obyvatelům Obřan jako hřbitov [1]. K 1. lednu 1961 byl hřbitov zrušen (tedy o rok dříve než některé další menší hřbitovy), později byly ostatky exhumovány a přemístěny na jiné hřbitovy. Zajímavé je, že pozemek je na mnoha mapách nadále jako hřbitov označen, ačkoli jiná, ve stejné době zrušená pohřebiště nikoli. Snad je to dáno stále jasným vymezením obvodu bývalou hřbitovní zdí.
celý článek
Hřbitov u kostela sv. Jana Nepomuckého sloužil od roku 1884 poslednímu odpočinku obyvatel Bohunic a Starého Lískovce až do 1. 1. 1962, kdy byl zrušen. Později byly uložené ostatky exhumovány [1].
celý článek
Nenápadný sloupek v parčíku na rohu Vídeňské a Vojtovy ulice je možná posledním pozůstatkem tzv. Starobrněnského hřbitova zrušeného již v roce 1883.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
