Stránská skála sloužila od nepaměti jako zdroj stavebního materiálu, až do roku 1925 tu fungoval vápencový lom, s jehož provozem souvisejí dvě stavby na temeni kopce.
celý článek
V lesích okolo Kohoutovic toho moc k nalezení není, a tak potěší každá drobnost, co do lesa tak úplně nepatří. Jednou z nich je malý sklad na trhaviny a rozbušky nad Žebětínským lomem. Že těžba neprobíhá už nějakou dobu, je znát na první pohled.
celý článek
Nad bývalým lomem je při troše pozornosti možné si všimout betonového objektu s temným otvorem. Bližší průzkum odhalí, že jde o drobnou stavbu, patrně skladu rozbušek, na kterou lze často v blízkosti lomů narazit. Dvojice závěsů a oko pro petlici připomínají, že skladovací prostor bylo původně možné uzavřít plechovými dvířky. Na přítomnost polic uvnitř skladu neukazuje nic, ale asi nebude chybou se domnívat, že tam nějaké byly.
celý článek
Zbytky důkladného oplocení areálu na samém okraji Brna jsou jednou z připomínek bývalého skladu průmyslových výbušnin, který se zde původně nacházel (objevuje se už na leteckých snímcích z roku 1953). Četné varovné cedule se sice nezmiňují o nebezpečí výbuchu, zato neváhají upozornit, že objekt je střežen psy (na nejmladší, plastové cedulce je dokonce uvedeno, že psi jsou služební). Různě provedené cedule nejspíš upomínají na různé vlastníky a nájemce, kteří areál v průběhu let vystřídali.
celý článek
Fotografie z roku 2008 zachycuje vstup do skalního skladu rozbušek tak, jak si jej upravil nějaký bezdomovec. Branka byla na zámek a vstup dál tehdy nebyl možný.
celý článek
V roce 1999 byla dokončena elektrifikace železniční trati Brno – Česká Třebová, které předcházely předelektrifikační úpravy prováděné již od 60. let 20. století. Zavedení elektrické trakce vyžadovalo zvýšení průjezdného průřezu, kterému musely být přizpůsobeny především tunely. Všechny tunely byly patřičně rozšířeny až na dva, které byly nahrazeny zářezem. Nejdelší Novohradský tunel byl upraven na jednokolejný (bez nutnosti měnit průjezdný profil) a druhá kolej je vedena v nově vybudovaném tunelu, který na počátku 90. let postavily Vojenské stavby Praha. Toto netypické řešení bylo zvoleno z důvodu vysoké náročnosti přestavby stávajícího tunelu.
celý článek
Mlčící stavba se nachází přímo u cesty, po které přichází zelená značka od Lesního hřbitova zpět do Zlína. Od této cesty je objekt oddělen mohutným zemním valem, který ze dvou stran obcházejí přístupové cestičky vedené v zářezu. Na jedné z přístupových cest jsou umístěny dva malé samostatné objekty. První je betonový bloček ve tvaru ležícího písmene U s ocelovými drážkami pro hradítka na otevřené straně, mohl snad sloužit na odkládání nějakého sypkého materiálu. Malinký sklípek zasazený do zemního valu je druhým samostatným objektem.
celý článek
Těžba v lomu Janičův vrch byla ukončena v roce 2004 a opuštěný lom se záhy po svém přirozeném zatopení stal vyhledávaným koupalištěm. Rozvoj původních společenstev umožnila rekultivace lomu, přesto jsou v jeho širším okolí stále k nalezení technické artefakty připomínající těžbu.
celý článek
Málo nápadný domek bez oken je od cesty oddělen výrazným zemním valem; také blízkost vápencového lomu může napovídat, že jde o sklad trhavin. Objekt je záměrně postaven tak, aby v případě výbuchu byla přednostně odhozena lehčí střecha.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
