Studánka

Studánka Na Primále je oázou přírody v ploché krajině s poli a průmyslovými areály. Ačkoli úprava pramene z kamenných kostek a betonu nemusí nutně působit esteticky, je účelná a trvanlivá.

Vedle pramene je umístěna deska s verši básně Modlitba za vodu od Jana Skácela, ta je známá i ve zhudebněné podobě od skupiny Hradišťan.

Pramenná jímka je mělká a zanesená listím, ale pod klidnou hladinou je vše usazeno u dna a voda je průzračná.

Voda z pramene odtéká mělkým a bahnitým korýtkem do blízké vodní nádrže a je nejspíš jejím nejvýznamnějším přítokem.

V jinak zemědělské krajině je zalesněná plocha se studánkou a rybníkem významným prvkem ekologické stability a zároveň příjemným cílem procházek či výletů.

Provedení stavítka na odtoku z rybníka je ze stejných kamenných kostek jako pramen, tyto úpravy jsou zřejmě stejného stáří a i zde je umístěn citát „Kdo může jít k prameni, ať nechodí ke džbánu“ tentokrát od Leonarda da Vinciho.