Úkryty
Jako ochrana před létajícími úlomky kamenů při odstřelu jsou v mokerském lomu i na jeho okrajích rozmístěny ocelové úkryty ve tvaru válce. Ve strohé krajině vypadají jako opuštěné přistávací moduly nějaké dávné kosmické výpravy.
Na transportním úchytu je umístěn plastový srážkoměr se stupnicí cejchovanou v mm. V okolí lomu je však více sledovaným parametrem prašnost, možná tak slouží k jejímu měření.
Na rozdíl od o generaci starších einmannbunkerů nebylo účelem těchto úkrytů sledování okolí, přesto jsou jejich dveře vybaveny samostatně uzavíratelným okénkem s mříží.
Strohý interiér odhalí, že tubus je svařen ze dvou stočených silných plechů. Na podlaze pohozené ocelové lano s oky na koncích se využívá k přemísťování úkrytů.
Pro zvýšení stability je spodní podstava rozšířena mimo obrys pláště, dále by bylo možné stabilitu úkrytu podpořit obložením kameny či zeminou. Deformace horní části zdvojeného stropu může být vzniknout jak při nárazu kamene, tak při přemísťování úkrytu.
