Štolový úkryt vznikl už za války úpravami sklepní továrny na výrobu ovocných vín. Podzemní prostory poskytovaly veřejnosti z blízkého okolí ochranu před nálety. Koncem 50. let byl kryt přestavěn a dovybaven na velitelské stanoviště štábu CO města. V současnosti (psáno 2012) se připravuje otevření krytu veřejnosti.
celý článek
Štolový kryt CO s délkou chodeb 900 metrů, třídou odolnosti 2 (tedy nejvyšší), třemi vchody a kapacitou až 2500 osob. Tak by mohla znít stručná charakteristika krytu pod Petrovem. Všechny tři vstupy umožňují jak přímý vstup do krytu, tak vstup přes odmořovací propusť (toho se využívalo za bojového provozu).
z knihy Brněnské podzemí Aleše Svobody
celý článek
Od 50. let 20. století byly velmi intenzivně budovány kryty civilní obrany, velké množství štolových válečných krytů bylo
tímto způsobem přestavěno. Vhodným místem byly i štoly na Stránské skále, kde si své velitelské stanoviště vybudoval Zetor.
celý článek
Třípodlažní podzemní kryt se dvěma vstupy, kapacitou 300 osob a třídou odolnosti 3 mohl sloužit jako nemocnice. Je vybaven dvěma FVZ a má vlastní vodní zdroj, dieselagregát chybí.
celý článek
Válečný kryt typu vajíčko byl v 50. letech přestavěn na kryt CO. Vchody byly opatřeny tlakovými plynotěsnými dveřmi, bylo instalováno FVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nadzemní stavbu, je odolnost nejnižší, tedy třídy 5.
celý článek
Mimo areál Zbrojovky je umístěno velitelské stanoviště štábu CO, jedná se o nadzemní stavbu, přesto odolnost dosahuje nejvyšší třídy 2. Za tu vděčí především přes dva metry silným betonovým stěnám, síla stropu je jen o něco menší.
celý článek
Jedna z budov Dolního nádraží ukrývá ve svém sklepení úkryt civilní obrany. Vzhledem ke stáří budovy musel být kryt vybudován
až dodatečně. Zdobené sloupky zábradlí a kamenné schodiště nejsou typickými atributy staveb z 50. a 60. let.
celý článek
V suterénu skladu CO se nachází kryt pro 100 osob s třídou odolnosti 5 (tedy nejméně odolný stálý úkryt), a tak rozhodně nepatří mezi špičku v ochraně před ničivými účinky zbraní hromadného ničení. Vnitřní vybavení krytu zahrnuje jen ty nejzákladnější věci předepsané normou.
celý článek
Bývalo zvykem umisťovat velitelská stanoviště štábu CO mimo areál, který pod ně spadal. Přesvědčili jsme se o tom v Lachemě, Zetoru i ve Zbrojovce a ani další významný závod nebyl výjimkou. Návštěva nám byla umožněna s tím, že neprozradíme polohu krytu; pokud víte kde se nachází, zachovejte prosím společně s námi mlčenlivost.
foto Radovan SAD Soudek
celý článek
Při procházce lesem v okolí bývalé Lachemy (dnes Pliva) jsem narazil kousek od cesty na betonovými prefabrikáty zakrytý otvor
do země. V blízkém okolí jsem narazil na povrchový kryt CO, jáma je tedy odpadní jímka, neboť kryt není připojen ke kanalizaci.
celý článek
Areál ČKD Blansko v Arnoštově údolí měl v případě války status strategického podniku a jako takový je tedy vybaven řadou krytů CO. Podobně jako v Adamově je i v Blansku velitelské stanoviště štábu CO umístěné mimo areál ČKD a ukryté pod kopcem do země. Pro rychlejší přístup ke vstupu se dvěma zamřížovanými vchody vede samostatná lávka. Ve svahu nad krytem je vyústění nouzového východu.
celý článek
Nebývá příliš obvyklé, aby velitelský kryt civilní obrany (CO) byl ponechán svému osudu a zpustl tak, jak se tomu stalo v případě štábního krytu CO v České Třebové. Kryt se nachází v chatové oblasti Hliníky vzdálené cca 2 km vzdušnou čarou od centra města, tato odlehlost mohla napomáhat snadnému rozkradení, na druhou stranu jej činí neatraktivním pro lidi bez domova, takže prostory krytu jsou až na výjimky sice prázdné, ale nezaneřáděné odpadky.
celý článek
V rozsáhlém areálu někdejší obuvnické firmy Svit ve Zlíně jsou, kromě továrních budov postavených během největšího rozmachu Baťova impéria za první republiky, k nalezení i objekty poválečného staří. Mezi obvyklé dostavby továrních prostor (nejen zde ve Zlíně) lze zařadit kryty civilní obrany, jež byly soustavně budovány během 50. až 70. let. 20. století. Nacházejí se jak na volných prostranstvích, tak i přímo pod budovami Svitu.
celý článek
Poměrně rozsáhlý velitelský kryt štábu civilní obrany (CO) se nachází pod zahradou zámku Rosice u Brna. Tento protiatomový kryt byl vybudován v roce 1965 a, vzhledem ke svému významu, je vybaven samostatným zdrojem vody, záložním zdrojem elektrické energie a zařízením na dodávání kyslíku do vnitřní atmosféry krytu během režimu izolace. Stavba má obdélníkový půdorys, ze kterého vystupuje dvojice vstupů, mírový z prostoru zámku a bojový ze zámecké zahrady, vzhledem k existenci dvou samostatných vstupu není kryt vybaven nouzovým východem.
celý článek
Poté, co se koncem 90. let 20. století ve stárnoucí budově Moravské typografie na Moravském náměstí přestalo tisknout, byly její rozsáhlé prostory rozpronajímány jako ateliéry, zkušebny, kanceláře či klubovny mnoha subjektům. Ale podzemní část, ve které se nacházelo technické zázemí a kryt CO, už své využití nenašla. Dosud plně elektrifikovaný labyrint podzemních chodeb osvětlovaly zářivky různých barevných teplot, ve strojovně záložního generátoru v pojistkách a spínačích hučel proud a na mnoha místech byly na stěnách nesmazatelné otisky rukou zbarvených v tiskařské černi. Tento zpola umírající dům měl svá tajuplná místa, která by bez složitých příprav mohla hrát v hororovém filmu.
celý článek
14. 7. 2020 Štola
Vcelku nenápadný vstup do štoly je z pravé strany chráněn betonovou zdí, která se směrem ke štole zvyšuje, nejspíš mělo jít o opatření proti zasypání vstupu svahem. Zda bylo podobné opatření i na straně druhé, nejde s určitostí stanovit, ačkoli betonové kusy částečně přehrazující vstup by tomu napovídaly.
celý článek
Přírodní divadlo existovalo v Šelši již za 1. republiky, avšak zaniklo při stavbě dálnice. V roce 1958 bylo na náspu dálnice vystavěno nové přírodní divadlo, které mělo navázat na předválečnou tradici. Bohužel zde bylo odehráno jediné představení hry Maryša.
celý článek
Údolí Šelše bylo před 2. světovou válkou vyhledávaným rekreačním areálem, jehož součástí byla i studánka s pamětní deskou. Zbudováním dálničního náspu došlo k zániku areálu a nejspíš i studánky, je však pravděpodobné, že pramen byl podchycen a sveden mimo dálniční těleso, aby neohrožoval jeho stabilitu.
celý článek
Nedokončená exteritoriální dálnice spojující Vídeň a Vratislav měla být od Nebovid směrem k ostopovickému Urbanovu kopci vedena částečně na náspu, pod kterým v nejnižším bodě prochází propustek zajišťující převádění vod.
celý článek
15. 6. 2020 Kašna
Oč méně nápadná je mělká čtvercová nádrž na povrchu, o to více zajímavého je ukryto v podzemí. Sídlištní kašnu potkal podobný osud jako mnohé jiné: na její provoz či opravy nebyly peníze, takže v současnosti už vodní prvek téměř nepřipomíná.
celý článek
