Štolový protiletecký kryt pod Kraví horou začali ke konci 2. světové války budovat totálně nasazení studenti, avšak válka skončila dříve, než byl kryt plně dostavěn. I tak dosahuje celková délka chodeb 330 m.
celý článek
„Sklad neobložen MIMO PROVOZ“, tímto nápisem charakterizoval sklad rozbušek kus papíru ve fólii pohozený poblíž. Už když jsem přicházel mne zaujal větrací komínek, který signalizoval nějaký objev. Podivný areál oplocený zeleným vlnitým plechem, navíc s otevřenými dveřmi, vypadal velmi slibně.
celý článek
Sloužila snad k odvodnění hradních příkopů, snad jako úniková chodba z hradu. Poprvé se objevuje na plánu Brna z roku 1749, ale může být starší. Otázkami opředená štola prochází špilberským kopcem a přibližně v místech, kde protíná půdorys hradeb, je osazena kamenným portálem se stopami po uchycení mříže.
celý článek
Během nacistické okupace Němci vystavěli v blízkosti Stránské skály továrnu na výrobu součástek do leteckých motorů jako součást koncernu Flugmotorenwerke Ostmark GmbH Wien. Ke konci války, kdy Brnu začalo hrozit nebezpečí od spojeneckých náletů, došlo k rozhodnutí výrobu přesunout do podzemí, protože tato továrna byla společně se Zbrojovkou nejpravděpodobnějším cílem bombardérů.
celý článek
Portály dvou tunelů v chráněné přírodní památce Kavky působí poněkud bizarně. Byly sem vyraženy v době, kdy se sousedníí lom Džungle začal využívat ke zpracování vytěženého vápence (tehdy ještě lokalita chráněná nebyla).
celý článek
Na přelomu 70. a 80. let byla v Brně velmi aktuální otázka budování tzv. rychlé tramvaje, která by přispěla ke zkvalitnění a zrychlení hromadné dopravy ve městě. Odlehčení dopravní situace na Pekařské ulici mělo zajistit vybudování tunelu pod špilberským kopcem. Ke konci 70. let byla proto v místě plánované trasy tunelu vybudována průzkumná štola, která měla prozkoumat geologické vlastnosti skalního masivu.
celý článek
Nedokončený systém, který se svým rozsahem blíží štolám na Stránské skále, měl dle všech dostupných informací sloužit pouze jako úkryt pro lidi před nálety, žádná výroba sem přesunuta být neměla.
celý článek
Kopec Záruba měl do svých útrob pojmout protiletecký kryt o kapacitě až 4000 osob. Nebyl dokončen, přesto se dochovaly alespoň části rozsáhlého projektu. Na povrchu jde především o sklad rozbušek, který byl ještě v roce 2007 přístupný. V současnosti je vstup přezděn pórobetonovými tvárnicemi; přitom nešlo o nijak rozsáhlý objekt, vstupní chodba odbočovala do jediné místnosti o rozměrech přibližně 2 × 3 metry.
celý článek
Ačkoli se Tišnov nepovažuje za tradiční hornické město, různé pokusy o těžbu stříbrných rud na Květnici zaznamenáme již z období Přemyslovců. Později jsou neúspěšně hledány měděné rudy. Do roku 1880 se zde těžil limonit. Teprve 19. století přináší obrat v podobě těžby barytu, který je významnou surovinou pro chemický, papírenský, keramický a sklářský průmysl. V rozmezí let 1905 a 1908 různé firmy z Květnice vytěžily dohromady víc jak 1458 tun barytu. Po této činnosti zůstalo v kopci asi 16 krátkách štol. Kvůli velké konkurenci těžba pomalu ustává a v roce 1909 končí úplně. K dočasnému obnovení došlo během válečných let 1940 až 1943. V roce 1965 byl učiněn zatím poslední pokus o těžbu, ale zásoby barytu nebyly dostatečné, aby se těžba vyplatila.
celý článek
Malý důl v Želešicích u Brna je plný tajemství, prý se zde těžilo stříbro, ačkoli název Goldloch (tedy „zlatá jáma“) by nasvědčoval dolování zlata. Krátký systém štol svou délkou nepřesahuje 30 metrů, přesto se jedná o mimořádně fotogenické prostředí.
celý článek
Zámecká štola je opuštěné průzkumné důlní dílo, které bylo vyraženo v 18. století v geologicky zajímavém výchozu. Na jeho přítomnost upozorňuje nenápadný portál s plechovými dvířky.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
