Štola

0. 0. t – ; f/8; ISO 80; ohnisko: 70 mm

Sloužila snad k odvodnění hradních příkopů, snad jako úniková chodba z hradu. Poprvé se objevuje na plánu Brna z roku 1749, ale může být starší. Otázkami opředená štola prochází špilberským kopcem a přibližně v místech, kde protíná půdorys hradeb, je osazena kamenným portálem se stopami po uchycení mříže.

18. 1. 2010 – ; f/4; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Štola je v celé své délce prokopaná pevným masivem, jen v některých místech ji zpevňuje cihlová klenba. V horních partiích se objevují nízké polozasypané příčné rozrážky, ze kterých slabě vytéká voda; štola mohla skutečně odvodňovat podloží hradeb.

18. 1. 2010 – ; f/4; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Betonové koryto patří mezi stavební úpravy, které provedly kolem roku 1904 Brněnské vodárny a kanalizace. Jelikož spád štoly je velmi proměnlivý a v některých úsecích by rychlost proudící vody mohla překročit povolenou mez, čímž by došlo k abrazivnímu narušování betonového povrchu, je koryto na mnoha místech přepaženo kaskádami, které případnou vodu zpomalí.

17. 7. 2009 – 13 s; f/4; ISO 80; ohnisko: 70 mm

Do štoly vedou z povrchu celkem čtyři revizní šachty, jejich výška je značně proměnlivá; to jen dokazuje v jak složitém terénu byla vybudována. Zároveň se dostáváme do nudného úseku, který je celý proveden v betonu a v podélném řezu by připomínal protáhlé schody (opět jde o opatření snižující rychlost vody).

4. 11. 2009 – 5 s; f/4; ISO 100; ohnisko: 36 mm

Na spodní straně vybetonované části štoly – kde je spád o poznání nižší – dochází k ukládání drobných částic, které se divoce tekoucí vodě podařilo uvolnit, nebo které se do štoly dostaly jiným způsobem. Výsledkem je dvojice bílých čar tvořených usazeným materiálem.

4. 11. 2009 – 10 s; f/5; ISO 100; ohnisko: 36 mm

Přestože je štola obtížně přístupná, ani jí se nevyhnuly problémy s nepořádkem v podobě prázdných lahví od vína nebo začouzených zdí od ohně. Nacházíme se blízko vstupní šachty, a tak je opět celý průřez proveden v betonu; právě přítomnost vstupu je možnou příčinou znečištění.

8. 8. 2010 – 60 s; f/9; ISO 100; ohnisko: 28 mm

V místě největšího spádu je ve skále vylámaný velký prostor, který je zpevněn cihlovou klenbou. Blízkost povrchu se projevuje prorůstáním drobných kořínků rostlin, to může být v budoucnu problém – kořeny zesílí a mohou vážně narušit nadloží, zatím však ozvláštňují interiér štoly.

8. 8. 2010 – 30 s; f/9; ISO 100; ohnisko: 28 mm

Pohled zpět na prudký spád; z fotografie není příliš patrný sklon, ale ke konci je sestup velmi obtížný, betonové koryto naštěstí neklouže, a tak jde sejít v pevné obuvi. Následuje brzdicí zídka a revizní šachta na povrch.

8. 8. 2010 – 30 s; f/9; ISO 100; ohnisko: 28 mm

Ke konci je spád pozvolný a štola sleduje téměř přímý směr. Slabší části jsou provedeny v cihle a opět prorostlé kořínky. Na mnohých z nich se drží kapky vody a nejsou-li cizím zaviněním setřeseny, drží se tam pořád.

8. 8. 2010 – 25 s; f/9; ISO 100; ohnisko: 28 mm

Zakončení štoly je plně cihlové a zužuje se do malé stoky s korytem vyzděným keramickou dlažbou, ta má vynikající odolnost proti obrusu i vůči agresivním vodám - ty se zde však nevyskytují.

Článek z 1. 9. 2010 byl naposledy upraven 29. 4. 2015
Kafélanka doporučuje
Odkazy a zdroje