Kryt ST 300

Třípodlažní podzemní kryt se dvěma vstupy, kapacitou 300 osob a třídou odolnosti 3 mohl sloužit jako nemocnice. Je vybaven dvěma FVZ a má vlastní vodní zdroj, dieselagregát chybí.

5. 3. 2007 – 1/60; f/3.2; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Na povrchu jsme nalezli pouze jeden větrací komínek, byť dvojitý. Nasávací místa by měla být alespoň dvě, aby se v případě požáru nenasával CO2. V pozadí je vidět jeden ze dvou vstupů.

5. 3. 2007 – 1/60; f/4; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Oba vstupy jsou vybaveny plechovou budkou se stříškou z laminátu. Pod ní se ukrývají šikmé odklápěcí dveře s nápisem „Zákaz kouření“, který platil ve všech krytech.

 © Radovan SAD Soudek

Schody jsou ošetřeny zeleným voděodolným nátěrem, na konci oddělují tlakové protiplynové dveře kryt od okolního světa. Vpravo je do zdi zasazena dvojice těžkých plynotěsných uzávěrů s tlumicími koši, unikal jimi přetlakový vzduch z krytu. foto Radovan SAD Soudek

Ihned za tlakovými dveřmi je odmořovací propusť, sloužila k odložení zamořeného oděvu a základní očistě. Tato místnosti je pouze u jednoho vchodu, druhý vchod by byl v případě napadení nepoužitelný.

V tzv. nečisté části je i prachová komora, místnost kde jsou uložené prachové filtry (hrubý a jemný) zachycující radioaktivní prach. Je co nejblíže povrchu, aby potrubí přivádějící venkovní vzduch nevyzařovalo do krytu. Hrubý prachový filtr se po zanesení proplachuje vodou a může být používán opakovaně.

 © Radovan SAD Soudek

Čistou část od nečisté oddělují už jen protiplynové dveře. Tlaková nádrž za Radkem je na každém podlaží a slouží k uchování pitné vody. foto Radovan SAD Soudek

 © Radovan SAD Soudek

Nacházíme se pořád ve stejné místnosti, oproti dalším je bohatě vybavena. Především elektrické topení a bojler na ohřev vody jsou známkou luxusu, drátový rozhlas měl sloužit ke zkrácení dlouhé chvíle při pobytu v krytu. Dále je na zemi sestavená souprava vysílače „radiomaják“. foto Radovan SAD Soudek

Poslední pohled na první místnost, na zdi je další bojler a hned vedle lékárnička. Dveřmi se vstupuje do operačního sálu. Na zadní stěně jsou vypínače (včetně toho hlavního) a pojistky rozvodů pro celý kryt.

Světlo jaké známe z operačních sálů nemocnic nás překvapilo, není obvyklým vybavením krytů CO. Právě ono nás vedlo k myšlence, že se jedná o podzemní lazaret. Světlem lze otáčet, různě ho naklánět a měnit jeho výkon.

5. 3. 2007 – 4 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Místnost označená jako sklad ukrývá promítačku filmů v jednom kufříku a zesilovač s reproduktory v kufříku druhém. Bohužel film jsme nenašli ani jeden.

Z operačního sálu vedou do skladu normální dveře, od ostatních místností je však oddělen mříží. V rohu na zemi se povaluje pytel plný prošlého zdravotnického materiálu.

5. 3. 2007 – 1 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Schodiště druhého vstupu (toho bez odmořovací propustě) pokračuje do nižších pater. Trubka v rohu slouží pro rozvod filtrovaného vzduchu.

Nejdůležitější místností druhého podlaží je strojovna FVZ, kryt je vybaven dvěma zařízeními typu 300, ty jsou dohromady schopna přefiltrovat za hodinu 600 m3 vzduchu. zařízení je sestaveno do provozu filtroventilace, protichemické filtry nejsou nainstalovány.

 © Radovan SAD Soudek

Při výpadku proudu musí být pohon FVZ zajištěn lidskou silou, kterou představovaly dvojice střídající se každých 10 minut, pomocí kliky. Na pravé straně je potom ovládací panel a vozík pro kyslíkové lahve. foto Radovan SAD Soudek

5. 3. 2007 – 1 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Důležitým zařízením je měřič odporu sání, který měří rozdíl tlaků před a za filtrem, překročí-li odpor sání předepsanou mez, je třeba příslušný element vyměnit nebo vyčistit.

 © Radovan SAD Soudek

V další místnosti je tlakové čerpadlo Darling, kromě motorového čerpání umožňovalo i čerpání ruční pomocí pákového čerpadla (na fotografii není bohužel vidět). foto Radovan SAD Soudek

5. 3. 2007 – 1 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

V případě nemožnosti používat venkovní vzduch je kryt vybaven i kyslíkovým zařízením, které obohacovalo vnitřní atmosféru kyslíkem uloženým v šestici tlakových lahví. Podle počtu osob se nastavil patřičný průtok. Jedna sada lahví vydřela 4 hodiny při plně obsazeném krytu.

 © Radovan SAD Soudek

Ve strojovně jsme objevili i schéma filtroventilačního zařízení, je v něm zakresleno i připojení měřiče odporu sání. Typ a umožňuje regeneraci vzduchu kyslíkem. foto Radovan SAD Soudek

5. 3. 2007 – 10 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Hlavní místnost druhého podlaží je od prostoru schodiště oddělena dvěma zvláštními pancéřovými dveřmi. Je zde opět elektrické topení, tlaková nádrž na vodu i rozvodné skříně na zdi.

 © Radovan SAD Soudek

Ostatní místnosti jsou až na sklad dílu FVZ žalostně prázdné. Jsou tu uskladněny především gumové a pryžové spojovací díly, náhradní kolena a nářadí pro provádění údržby. foto Radovan SAD Soudek

Vybavení krytu bylo v době míru využíváno jinde, před bojovým poplachem by měl být kryt zpohotovostněn a vybaven vším potřebným, proto je většina místností prázdná.

V nejnižším patře je na chodbě schodiště umyvadlo s cedulkou oznamující, že voda není pitná (asi tu jsou dva rozvody vody).

 © Radovan SAD Soudek

V místnosti vedle schodů je umývárna se čtyřmi záchody. V červených sudech je absorpční náplň, která pohlcuje CO2, do regeneračního zařízení. foto Radovan SAD Soudek

5. 3. 2007 – 25 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Jelikož je oxid uhličitý těžší než vzduch je regenerační věž umístěna o patro níž než samotná FVZ – kdyby tomu tak nebylo spodní patro by jím zaplnilo a každý by se tam udusil.

5. 3. 2007 – 3 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Dobová mísa s bakelitovým prkénkem a keramickým splachovadlem na řetízku už není často k vidění. Vzhledem k hloubce v jaké se nacházíme není pravděpodobné, že by byl kryt napojen na kanalizaci – splašky je nutné odčerpávat.

5. 3. 2007 – 10 s; f/2.8; ISO 80; ohnisko: 36 mm

Další nepříjemností jsou spodní vody, pod schodištěm je čerpadlo, kterým se spodní vody odčerpávaly – nejnižší podlaží v minulosti mizelo pod vodní hladinou.

Článek z 24. 12. 2007 byl naposledy upraven 2. 6. 2016
Kafélanka doporučuje