Kryt CO

23. 4. 2010 – 1/250; f/8; ISO 100; ohnisko: 20 mm

Bývalo zvykem umisťovat velitelská stanoviště štábu CO mimo areál, který pod ně spadal. Přesvědčili jsme se o tom v Lachemě, Zetoru i ve Zbrojovce a ani další významný závod nebyl výjimkou. Návštěva nám byla umožněna s tím, že neprozradíme polohu krytu; pokud víte kde se nachází, zachovejte prosím společně s námi mlčenlivost. foto Radovan SAD Soudek

23. 4. 2010 – 1/60; f/4; ISO 100; ohnisko: 18 mm

Dvojice tlakových dveří měla oddělovat kryt od vnějšího světa a zároveň zajistit větší rychlost při obsazování krytu. Následuje místnost protichemické očisty se sprchou a prachová komora, kde jsou umístěny hrubé prachové filtry, s možností jejich vymývání. foto Radovan SAD Soudek

 © Petr Minařík

Překvapením je kromě figuríny Františka přívětivá úprava interiéru. Obložené stěny a prosklené dveře nejsou moc typické pro kryty. Snad je to tím, že nejde o obyčejný úkryt, toto velitelské stanoviště je kromě běžného zázemí vybaveno i kinosálem! foto Petr Minařík

 © Petr Minařík

Na stěnách vstupní haly jsou rozvěšeny dobové fotografie z braných cvičení a závodů jednotek CO. Úspěchy zdejší jednotky připomíná velké množství pohárů a trofejí, které jsou zde rovněž vystaveny. foto Petr Minařík

 © Petr Minařík

Stavební řešení krytu přímo počítá s promítáním filmů. Řady sklápěcích židlí, speciální místnost promítače a dokonce řečnický pultík – i tak může vypadat protiatomový kryt. Vzhledem ke strategickému významu objektu nelze očekávat, že byl využíván jako civilní kino. Svůj účel by začal plnit až po napadení k promítání instruktážních filmů. foto Petr Minařík

 © Petr Minařík

V jedné z místností přiléhající k operačnímu sálu je instalována výstavka dobových předmětů vztahujících se nějakým způsobem k civilní obraně. Jde především o součásti krytů (úkrytový řád, vlhkoměr a měřiče přetlaku) a například část protichemického obleku (zelené nohavice s holínkami). foto Petr Minařík

 © Petr Minařík

Další místnost je zařízena jako vysílací studio s aparaturou Tesla umožňující kromě přímého vstupu přehrávat gramofonové desky a magnetofonové pásky. Patrně tu sídlil pouze závodní rozhlas, ten celoměstský se nacházel v v krytu pod Špilberkem. foto Petr Minařík

23. 4. 2010 – 1/6; f/4; ISO 400; ohnisko: 18 mm

Operační sál s nezbytnými telefony, množstvím map Brna, Republiky i závodu. Unikátní je dosud funkční světelná tabule, která se ovládala páčkovými přepínači na panelu vpravo. Z těchto míst by se řídily všechny záchranné práce. foto Radovan SAD Soudek

 © Petr Minařík

Bezprostředně na vstupní halu navazuje prostor s věšáky (tedy šatna), následován toaletami. Tím končí uživatelská část krytu, dál jsou jen strojovny. foto Petr Minařík

23. 4. 2010 – 1/60; f/4.5; ISO 100; ohnisko: 26 mm

Zvláštností krytu jsou dvě ventilační soupravy. První využívá k rozvodu vzduchu potrubí s obdélníkovým profilem a sloužila pouze k ohřevu a chlazení. Chlazení vzduchu bylo vhodné při režimu izolace, kdy se vydýchaný vzduch po určitý čas neobměňoval. foto Radovan SAD Soudek

 © Petr Minařík

Druhé zařízení nasávalo přes filtry vzduch z vnějšku a při výpadku proudu umožňovalo i ruční pohon. Barevné proužky na trubkách určují jejich užití v různých funkčních provozech. Červená značí již výše zmíněný provoz izolace, kdy je vzduch odebírán z krytu, žlutá bojový provoz – vzduch se odebíral přes filtry a zelená mírové větrání bez použití filtrů. foto Petr Minařík

Článek z 19. 1. 2011 byl naposledy upraven 30. 6. 2017
Kafélanka doporučuje
Odkazy a zdroje