Kryt CO

Jedna z budov Dolního nádraží ukrývá ve svém sklepení úkryt civilní obrany. Vzhledem ke stáří budovy musel být kryt vybudován až dodatečně. Zdobené sloupky zábradlí a kamenné schodiště nejsou typickými atributy staveb z 50. a 60. let.

Dveře do krytu jsou pouze tenké pákové plynotěsné dveře. Vzhledem k odolnosti celé stavby by asi lepší dveře smysl ani neměly. Jsou také jednou z mála věcí, které připomínají, že se nacházíme v úkrytu.

Za protiplynovými dveřmi se nachází úzká chodba, na kterou navazují tři místnosti. Dvě napravo a jedna na levé straně. Ze zdí se vlivem vlhkosti loupe omítka a odkrývají se cihly, nebyla ani snaha ji zpevnit železobetonovým postřikem.

Obyčejná křídlová okna vedoucí na povrch by musela být zasypána, aby kryt poskytoval alespoň nějakou ochranu před otravnými látkami. Pravděpodobnější je však varianta, že během ukrývání museli mít všichni protiplynové masky, kryt totiž nemá ani FVZ.

Zbývající dvě místnosti jsou na tom staticky velice špatně, stropy jsou podepřeny mnoha trámy. V jedné z nich je ve zdi otvor nouzového výlezu osazený plynotěsnými dvířky, bohužel nikam nevedou – nouzák je zasypaný.

I když druhá část sklepa neslouží jako úkryt CO, prakticky se od sebe neliší a posloužily by asi stejně. Chodbu nově protínají trubky kanalizace, v místnosti s plechovými dveřmi bzučí rozvodna.