Věž

Z bezpečného úkrytu za zdí židenických kasáren dosud pozoruje dění na silnici strážní věž. Tento, dříve rozšířený, typ se před rokem 1989 hojně vyskytoval na hranicích jako součást tzv. železné opony.

Unifikovanou ocelovou konstrukci nesou tři podpory, přičemž jedna funguje zároveň jako žebřík. Na tomto úsporném řešení hřeší hlavně tuhost celé konstrukce, při výstupu i pohybu po ochozu se věž citelně chvěje.

Žebřík (nebo spíš prudké schodiště) je na zemi ukotven do ocelového plechu, který je zřejmě součástí předem přichystaných základů vybudovaných před montáží věže.

Prstenec na konci žebříku může naznačovat na někdejší přítomnost ochranného koše, ačkoli by takové opatření poněkud ztěžovalo výstup na věž.

Zrezivělý rošt, který tvoří ochoz, právě nevzbuzuje důvěru ve svoji pevnost. Dlouhé svislé madlo na dvířkách do budky je zamýšleno tak, aby jej bylo možné využít při výstupu na věž.

Atmosféru prázdného prostoru uvnitř budky dotváří i odlupující se nátěr plechových výplní a chybějící tabulky skla. To vše na ponurém pozadí chátrající části kasáren.

Z ochozu se nabízí výhled na hranici mezi kasárenským areálem a Rokytovou ulicí, pozoruhodný je především výškový rozdíl obou světů.