Vrty

Těžký poklop sedící nad zřetelně vymezeným objektem, ukrytým z větší části pod zemí, vzbuzuje oprávněné naděje na přítomnost něčeho neobvyklého a zajímavého.

Prázdno pod poklopem je ukončeno vodní hladinou zbarvenou železitými bakteriemi do oranžova, ze které vystupuje zhlaví hydrogeologického vrtu. Poklop tedy neslouží k sestupu do objektu, ale pro snadný přístup vrtné soupravy k vrtu.

Majestátní portál s kamenným obložením a elegantním mechovým porostem uzavřený plechovými dveřmi se zdá být až příliš monumentální pro obyčejný vrt.

Z vrtu unikající podzemní voda s vysokým obsahem vápníku obaluje vápencovou krustou drobné předměty, které leží v blátivém prostoru přede dveřmi.

Otvorem v uzamčených dveřích lze alespoň nahlédnout dovnitř. Pro jeden vrt je zde až příliš mnoho místa, zřejmě se při stavbě počítalo, že zde bude umístěna ještě nějaká technologie, například čerpadla.

Na konci levé zdi je odběrné místo, které je však od vrtu odpojené, konec potrubí býval nejspíš dříve zakončen kohoutkem.

Od vrtu vede do Říčky odpadní potrubí, které mělo odvádět unikající vodu, je však ucpané, a proto je okolí vstupu podmáčené. Značný přesah měl vyloučit erozi břehu odváděnou vodou.

Výtokový stojan u lávky přes Říčku je sice postaven z betonu a kamenů, ale je jen mělce založen a začíná se povážlivě naklánět. Výdej vody je na vyžádání, na zadní straně je kohoutek.

Některé zdroje (např. [1]) mylně uvádějí, že tento stojan odebírá voda z vrtu U Muchovy boudy, avšak přívodní potrubí směřuje na opačnou stranu. Pravděpodobnější bude vysvětlení, že zdrojem vody je bezejmenný vrt popsaný výše, který asi zásobuje vodou i Muchovu boudu.

Vrt U Muchovy boudy je relativně vydatným zdrojem vody, která je odebírána neustále a po většinu času volně odtéká do Říčky.

Dalším významným vrtem v Mariánském údolí je tzv. Líšeňský vrt, podle databáze vrtů jde o pozorovací vrt o hloubce 711,6 m, což by vysvětlovalo mimořádné složení jeho vody [2].