Hláska TRHS

Teritoriální radiační hlásná síť (TRHS) je označení pro systém pozorovacích stanovišť, který měl v případě války monitorovat jaderné nebo chemické útoky. Hlásky TRHS byly nejčastěji budovány v místech s dobrým výhledem na předpokládané cíle.

Kryt byl aktivován až při vyhlášení bojového poplachu, v dobách míru byl vstup překryt prefabrikáty a zasypán. V terénu jej připomínal jen charakteristický kopeček tvořený zemním záhozem. Od deaktivace v 90. letech jsou kryty určeny k odprodeji, avšak mnohem častěji jsou rabovány či zapomenuty.

Každý kryt měl své evidenční číslo, to je dodnes vyznačeno šablonovitými ciframi nad vstupem do krytu. Obvykle je uváděn celkový počet těchto krytů v řádu stovek, první cifra tak může označovat například kraj.

Veškeré vybavení bylo do úkrytu navezeno až při zahájení bojového provozu, a tak jediným ozvláštněním interiéru je trychtýřový pisoár, který byl opatřený těsnicím špuntem kvůli zachování plynotěsnosti a úniku zápachu.

Krycí betonové panely vchodu i protitlakové a plynotěsné dveře již nejsou na svém místě, takže vstupu do útrob krytu nebrání nic, což kromě znečištění působeného náhodnými návštěvníky přináší smrt i zabloudivším obojživelníkům.

Jediná místnost úkrytu sloužila jako pracoviště velitele družstva, ostatním členům sloužila pouze pro ukrytí během útoku. Naskladněný materiál, potraviny na několik dní a zařízení nutné pro provoz krytu by zabralo spoustu místa; podmínky uvnitř by byly velice stísněné.

Filtroventilační zařízení by bylo také připojeno až během aktivace krytu, ve zdi je pro jeho připojení nachystáno zaslepené potrubí. Jeho úkolem bylo chránit atmosféru krytu před radioaktivním znečištěním.