O existenci trojice vajíčkových krytů typu L-150 na Kraví hoře jsem se dozvěděl od Radka Soudka, který vyjádřil své podivení nad tím, že je dosud neznám. Pouze jeden kryt je dochován celý, zbylé dva vykazují různé nedostatky díky pozdějším stavebním úpravám.
celý článek
Historického podzemí je na Špilberku bezpočet, mnohé prostory teprve čekají na své objevení. I novodobá historie zanechala na špilberském kopci své stopy. Jednou z nich je malý protiletecký kryt „vajíčko“.
celý článek
Jako vajíčkový je tento protiletecký kryt z doby nacistické okupace nazván nikoli proto, že by při jeho stavbě byla použita vejce, ale vzhledem k tvarové blízkosti jeho příčného řezu.
celý článek
Následující kryt nepatří do systému krytů civilní obrany ve Zbrojovce, pochází z období druhé světové války, je tedy o dvě desetiletí starší. Sloužil nemocnici stojící vedle (dodnes je zde nějaké zdravotnické zařízení).
celý článek
Na brněnské poměry netypický kryt leží v lesích na Veslařskou ulicí. Vstup je odvrácen od města, a tak vnitřní dispozice příliš nepočítá s protitlakovým opatřením u vchodu.
celý článek
Radek Soudek, odborník na protiletecké kryty v Brně, mi ukázal kryt, který našel kousek od Vaňkovky, tedy pár minut
cesty od hlavního nádraží. Nachází se v křoví na rumišti mezi ulicemi Trnitá, Uhelná a Opuštěná. Objekt je unikátní díky
dvojjazyčným nápisům na zdech.
celý článek
Tento kryt náhodou odkryli dělníci provádějící průzkumné práce na pozemku, kde se má stavět nové nádraží. Zavedl mě k němu
Radek Soudek, pro něj samotného byl překvapením, neboť v archivu o něm není ani zmínka.
celý článek
Vajíčkový kryt na Václavské ulici s šířkou chodeb 150 cm se od svých typových brášků liší především svým vybavením, které je
mimořádně zachovalé. Měl původně dva vstupy a jeden nouzový východ.
celý článek
Drobné protiletecké kryty s charakteristickým vejčitým průřezem byly v hojné míře budovány během druhé světové války. V Brně se jich dochovalo velké množství a badatel Radek Soudek se věnuje jejich hledání. Ačkoli se jedná o stavby typizované, mnoho krytů je s ohledem na místní podmínky vhodně přizpůsobeno.
celý článek
Tento v ČR netypický protiletecký kryt se nachází v lese, ve svahu naproti zbytkům továrny Vitka pro jejíž potřebu byl vybudován. Udávaná kapacita je 30 osob; je tedy otázkou, kam se ukrývali ostatní pracovníci továrny, kteří svým počtem kapacitu krytu mnohonásobně převyšovali.
celý článek
Jako ochrana před účinky leteckého bombardování, především před tlakovou vlnou a střepinami, byly v průběhu 2. světové války i po ní budovány různé druhy krytů. Některé stavby jsou typizované a setkáme se s nimi na mnoha místech, existují však i objekty, které jsou ze stavebního hlediska více či méně unikátní. Na jednoho ze zástupců kategorie atypických krytů narazíme v České Třebové v areálu bývalé továrny.
celý článek
Na křížení Benešova nábřeží a ulice Podvesná IV je blízko jednoho z baťovských domků v zemi umístěn protiletecký kryt. Ačkoli interiér krytu není přístupný, lze z terénních nerovností na povrchu snadno odhadnout, že se nejedná o kryt nijak rozsáhlý. Zřejmě byl vybudován pouze pro potřebu obyvatel nejbližšího domku. Kromě přibližného půdorysného tvaru rozpoznáme z povrchu i větrací komínky a odkrytou stropnici objektu ošetřenou asfaltovým nátěrem.
celý článek
Proklatě mělce uložený protiletecký kryt bychom našli na konci jihlavské průmyslové zóny. Jeho půdorysný tvar je v terénu vymezen neobhospodařovanou plochou, zemědělci zřejmě nechtějí riskovat kolizi svých strojů s betonovou stropnicí.
celý článek
Válečný deckungsgraben, tedy krytý zákop, v Brně dobře známý protiletecký kryt typizovaného vejčitého průřezu byl v několika exemplářích po válce dovybaven jako protiradiační úkryt v rámci systému CO. Jeden poměrně zachovalý exemplář se nachází uvnitř bývalého továrního areálu v Husovicích.
celý článek
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek
Pro nádražní stavby charakteristická architektura z režného zdiva přísluší věžovému vodojemu, ze kterého se v minulosti napájely tendry parních lokomotiv.
celý článek
V roce 2014 působilo prázdné parkoviště před uzavřeným hobbymarketem velmi apokalypticky, na dveřích vylepená informace suše sdělovala, že reklamace vyřizují ostatní prodejny, přičemž ta nejbližší je v Brně. Apokalypsa měla zřejmě pouze lokální charakter.
celý článek
19. 8. 2020 Šipky
Za období nacistické okupace měla organizace Luftschutz na starosti mimo jiné zřizování protileteckých krytů v budovách, na přítomnost takového krytu upozorňovaly bílé šipky namalované na fasádě. Označení sloužilo jako rychlá orientace obyvatel při vyhlášení náletu, tak i po jeho skončení při případných vyprošťovacích pracích.
celý článek
Ostravská aglomerace měla být v případě vojenského napadení monitorována pěticí [1] pozorovatelen vystavěných jako součást systému CO. Pro tyto pozorovatelny je charakteristický šestiúhelníkový půdorys pozorovací místnosti.
celý článek
3. 8. 2020 Úkryt
Nebýt podivného umístění, dal by se masivní betonový objekt považovat za podstavec pozůstalý po soše titánských rozměrů. Po vystřízlivění z romantických představ je potřeba si přiznat, že pod kompenzačním ohybem parovodu je nadzemní protiletecký kryt pro ukrytí zaměstnanců nádraží. Zkosení silného stropu bylo nejspíš zamýšleno k odražení přímého zásahu, avšak aby tento efekt byl úplný, musel by mít kryt tvar pyramidy.
celý článek