Stožár

Umělé osvětlení přináší možnost nepřetržitého provozu v mnoha odvětvích, vděčnými uživateli jsou i nákladní nádraží, která jsou často osvětlována reflektory umístěnými na vysokých stožárech.

Výstup po žebříku nahoru byl nutný pouze v případě poruchy světla nebo potřeby změnit směr jeho svícení, dnes je (možná záměrně) obtížnější díky deformované ochranné obruči na vstupu.

Nejbližší koleje, na které bylo zřejmě v minulosti svíceno, již pár let úspěšně pohlcuje náletová vegetace, stožár se tak stal zbytečným a jeho vybavení bylo kompletně sneseno.

Poklop nad žebříkem na horní plošině není nijak upevněn a stožár se během výstupu mírně rozkmitá; vzniká zde nebezpečí, že k samovolnému uzavření poklopu dojde právě ve chvíli, kdy nebohý lezec vysune hlavu nad horní plošinu.

Osvětlovací reflektory byly umístěny na konzolách, které umožňovaly otáčení ve dvou osách, což plně postačilo k nasměrování světla do potřebných míst.

Z horní plošiny se nabízí výhled i na část Brna, kterou patrně čekají výrazné proměny – na Plotní ulici má nově vést tramvajová trať. Jako součást přípravných prací byla již před lety část domů asanována (nyní zatravněná plocha).

Asi 23 m vysoká příhradová konstrukce ocelového stožáru není z jednoho kusu, nad úrovní první plošiny je spojena pomocí šroubů.

Rosické nádraží je vybaveno více osvětlovacími stožáry, ty ostatní jsou stále využívány a umožňují si udělat představu o rozmístění reflektorů na nepoužívaném stožáru.