Kryty

O existenci trojice vajíčkových krytů typu L-150 na Kraví hoře jsem se dozvěděl od Radka Soudka, který vyjádřil své podivení nad tím, že je dosud neznám. Pouze jeden kryt je dochován celý, zbylé dva vykazují různé nedostatky díky pozdějším stavebním úpravám.

První kryt je nejlépe zachovaný, v blízkosti vstupu vystupují z terénu vrcholek pozorovatelny i větrací komínek. Tyto malé kryty jsou přístupné pouze schodištěm. K větším krytům vede jak schodiště, tak přístupová rampa například pro transport raněných.

Zdi i přes svou rozrušenost stále nesou reliéf jednotlivých prken bednění. Nejvýraznější puklina je způsobena sesedáním jednoho z konců krytu, na podlaze je totiž stálá vrstva bláta, ke konci přecházející v hlubší louži.

Šachta nouzového výlezu není vybavena kramlemi ani žebříkem; pro mělce uložené kryty to byla běžná praxe. Při zavalení hlavního vstupu by osazenstvo muselo počkat na pomoc zvenčí. Nízký průlez na pravé straně vede do pozorovatelny, která je součástí krytu.

Na spodní část pozorovatelny, která byla betonována na místě během stavby krytu, jsou postaveny betonové prefabrikáty. Spodní byl vybaven vlisy pro osazení dřevěných trámů, z nichž už bylo možné vyhlédnout ven průzory horního dílce.

Větrací komínky plnily důležitou funkci, jejich dvojice zajišťovaly cirkulaci vzduchu uvnitř úkrytu. První z dvojice byl blíže povrchu a ústil do stropu krytu, druhý začínal u podlahy a na povrchu více vyčníval.

Na povrchu pozorovatelna nevyčnívá více než je nezbytně nutné, průzory jsou jen pár centimetrů nad zemí, přesto bylo možné mít přehled o dění v okolí. V pozadí si povšimněte vstupu do dalšího krytu.

Provedení vstupu je totožné s předchozím krytem, mohutné zárubní zdi svírají úzké schodiště, ale dveře jsou novinkou. Nápis a bezpečnostní tabulka napovídají, že po válce byl kryt využíván jako sklad hořlavin.

Statické poruchy se nevyhnuly ani tomuto krytu, zde došlo k odtržení spodní části. Vstup do pozorovatelny je zazděný, protože pozorovatelna byla zbourána a kruhová šachta zasypána.

Zato se na povrchu dochoval nouzový východ, byť ve stavu který nic neříká o původním provedení. Ale každý betonový artefakt se počítá.

Třetí kryt leží stejně jako všechny předchozí pod parkovací plochou, a zřejmě i on byl využíván jako sklad hořlavin. Množství lahví od ředidla podél obou zdí tomu nasvědčuje. Cihelná příčka jej ukončuje ještě předtím, než se objeví vstup do pozorovatelny. Na povrchu pochopitelně nejsou žádné stopy po nouzáku, komíncích či pozorovatelně.