Bunkr
Dnes už vím, že bunkr není nejvhodnější označení pro tento objekt, ale přesto jej tak budu nazývat i nadále – trocha nostalgie nikdy neuškodí. Jedná se o netradičně řešený protiletecký kryt s jednou chodbou. Dlouhou dobu byl objekt uzamčen a jitřil fantazii nejednoho kolemjdoucího. Až při jedné z mnoha vycházek po Kraví hoře jsem si všiml, že je levý vchod otevřený. Ač nemaje světla, přece jsem aspoň nahlédl dovnitř.

Stavební řešení je opravdu zvláštní, přímý vstup, dva vchody a jeden široký průzor, který je přímo naproti chodbě krytu. Provedení z cihel by asi nezaručilo velkou odolnost v případě výbuchu poblíž krytu. Vzhledem k tomu, že za války zde údajně sídlily jednotky SS a po válce zde bylo vojenské cvičiště, mohlo se jednat o cvičný objekt.

Přední část je cihlová s betonových stropem. Její průzkum je velmi ztížen dřevěným harampádím, které jej zaplňuje skoro od podlahy až po strop.

Další pokračování krytu je již klasické betonové vajíčko. Mezi haraburdím lze rozeznat dřevěné dveře s černým rámem. Možná by šlo dostat se až na konec, ale není o co stát.

Na povrchu je délka chodby stále patrná díky navýšení terénu, které tvoří nad bunkrem jakýsi pahrbek.

Přibližně v polovině pahrbku čněl ze země i větrací komínek a jeho pozůstatky se v zemi nachází i dnes.