Vlečka

K místní dráze Brno–Tišnov patřila svým způsobem i vlečka vojenského oděvního skladu (Montursdepot). Začínala na starém královopolském nádraží a končila ve vojenském skladišti, které bylo vybaveno točnami zajišťujícími napojení jednotlivých budov. Protože Královopolská strojírna využívala vlečku k uvádění nových tramvajových vozů na trať, byla v místě křížení Palackého třídy a Kartouzské ulice výhybka spojující vlečku s pouliční dráhou.

Vlečka byla zřízena již v roce 1887 a v rok svého 80. výročí byla zrušena. S přibývajícími léty, která nás dělí od data ukončení provozu, je k nalezení stále méně pozůstatků, které by připomněly trasu a existenci krátké tratě. Po vytrhání kolejnic a odstranění ocelového mostu, po kterém koleje přecházely Poděbradovu ulici, zůstávalo těleso vlečky v neměnném stavu. Teprve prudký rozvoj osobní automobilové dopravy si vyžádal nové, kapacitnější komunikace a městský okruh. Během stavby svitavské radiály došlo ke zbourání nádražní budovy starého královopolského nádraží, kde vlečka končila. Další ránu uštědřilo logistické zajištěni ražby tunelů pod ulicí Dobrovského; v místech, kde stával kamenný mostek, vyrostl stavební dvůr.

Co vlastně zůstalo po staré vlečce? Kromě pražců a hektametrovníků na tělese dráhy to je tvar uliční sítě, která se přizpůsobila trase kolejové trati (ulice Kartouzská a Antonína Macka), a terénní úpravy spojené se stavbou železnice (zemní těleso procházející středem ulice Antonína Macka). Původně průmyslová komunikace se tak proměnila v zelenou zónu a přirozenou součást městského prostoru.